Ján Jesenius provedl před 420 lety v Praze první veřejnou pitvu

První veřejná pitva se v Praze konala před 420 lety. Provedl ji mladý lékař Ján Jesenius a trvala několik dnů. Praha se mu později stala osudnou. Spolu s dalšími 26 českými pány byl po Bílé hoře popraven na Staroměstském náměstí.

Rembrandt van Rijn: Hodina anatatomie doktora Tulpa (1632), ilustrační foto: Wikipedia, public domain

Jak uvedla Bohdana Divišová z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků při Karlově univerzitě, pitvy už v té době v českých zemích byly, ale nikoliv veřejné.

Ján Jesenius, foto: public domain

"Významní šlechtici totiž bývali vystaveni v kostele a bylo nutné udržet je, abych tak řekla, ve zhlédnutelném stavu, takže se vyndávaly vnitřnosti. To jsou patologické pitvy, které probíhaly i v 16. století. Anatomické pitvy jsou spojené s výukou na lékařských fakultách. V zahraničí, hlavně v Itálii, která byla na vedoucím místě v lékařské výuce, začali dělat veřejné pitvy, což bylo v podstatě takové divadlo. Napřed to bylo hlavně pro studenty, potom zjistili, že by o to měla zájem i veřejnost. Nakonec se stavěla i tzv, anatomická theatra. Zvali se tam hosté, pravděpodobně i platící. Samozřejmě, že to neslo slávu medicíně i těm profesorům, kteří ty pitvy prováděli."

První veřejná pitva v Praze trvala několik dnů. Od 8. až do 12. června 1600. Proč tak dlouho?

"To po pravdě řečeno nedokážeme v dnešní době říct. Já osobně bych si to vysvětlovala tím, že přihlíželi v podstatě laici, pozvaní šlechtici, od kterých se očekávalo, že by nějakým způsobem mohli finančně přispět na znovuobnovení lékařské fakulty. Byli tam i studenti, ovšem nikoliv medicíny, ale artistické fakulty, která jediná v Praze zbyla. Pravděpodobně se počítalo s tím, že tito laici nevydrží sledovat pitvu celý den, proto to bylo asi rozdělené."

Zastavme se u osoby Jána Jeseniuse.

"V té době byl profesorem anatomie a chirurgie v Německu. Sem zajel, jenom aby předvedl tuto pitvu. V Německu jich udělal poměrně hodně, ale tady to bylo úplné novum a on byl pozvaný jako hvězda. Musím říci, že se v souvislosti s Jánem Jeseniem nepřipomínají dvě důležité osoby, díky kterým tu pitvu mohl provést. A to byl Adam Hubert z Riesenpachu a Adam Zalužanský ze Zalužan, Adam Zalužanský je známější, protože jeho jméno je i na budově Národního muzea. Proslavil se botanickým spisem. Tito dva lékaři, kteří vystudovali v Německu, se zasloužili nejvíc o tuto veřejnou pitvu. Jeseniovi to všechno připravili, vyplatili mrtvolu muže, aby měl Jesenius co pitvat. On potom mohl přijet jako hvězda a pitvu předvést. Tito dva pánové, tito dva Adamové usilovali nejvíc o znovuobnovení lékařské fakulty, a to byl důvod, proč tu pitvu zorganizovali." Jesenius pak také vydal o pitvě spis.

Praha se stala Jeseniovi osudnou - byl popraven na Staroměstském náměstí

V některých článcích se dočtete, že byl Ján Jesenius osobním lékařem císařů Rudolfa a Matyáše. Jak však upozornila Bohdana Divišová, není to pravda.

Poprava 27 českých pánů 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze, foto: public domain

"Jesenius se určitě snažil dostat na císařský dvůr v Praze, ale nepovedlo se mu to. Mezi oficiálními osobními lékaři Rudolfa II. byli samí katolíci, takže Jesenius by byl vyloučen i vzhledem k nevhodnému náboženskému vyznání. Byl luterán a v Praze se skutečně nikam nedostal. I to napomohlo k tomu, že se obrátil k největšímu Rudolfovu nepříteli, což byl jeho mladší bratr Matyáš, budoucí císař. A tam se stal dvorním lékařem, nikoliv osobním. To je v podstatě nižší šarže vůči těm osobním lékařům panovníků."

Praha se nakonec Jeseniovi stala osudnou. V bouřlivé pobělohorské době byl jako jedna z vedoucích osobností rebelie obviněn z urážky majestátu. Spolu s dalšími 26 českými pány byl katem Mydlářem popraven na Staroměstském náměstí dne 21. června 1621. Nepomohlo mu, že byl známým lékařem ani dvorním lékařem u císaře Matyáše.

"Naopak, spíše se domníváme, že jak mu před samotnou popravou trhali jazyk a ruku, tak to mělo souvislost právě s tím, že byl u dvora v té době už císaře Matyáše a Rudolf to bral jako zradu, že se přidal na jinou stranu, než k němu. To mu spíš přitížilo, že byl u dvora, v té době ještě arcivévody Matyáše."

A jaký osud měli Jeseniovi asistenti Adam Hubert a Adam Zalužanský?

"Oba tito Adamové zemřeli roku 1613, aniž se jim podařilo obnovit lékařskou fakultu. Bylo to těsně před spuštěním. Už měli i vybrané profesory, sehnali místnosti, ale nakonec z toho sešlo a všechno ukončily ty převratné politické události."