Jasný: Film a lidskost upadá, ale v Hradišti to je!

V Uherském Hradišti skončil desetidenní maraton filmových projekcí, přednášek, diskusí a setkání s filmovými tvůrci, letos na především téma film a dětství, film a pohádka, film a dobrodružství. Letní filmová škola není festival, nýbrž náročná zábavně osvětová, zdůrazňuje opakovaně ředitel akce Jiří Králík. Přesto letošní třicátý ročník filmové školy zaznamenal dosud nejvyšší počet přihlášených. Co návštěvníky do Uherského Hradiště láká?

Jasný: Film a lidskost upadá, ale v Hradišti to je!

Vojtěch Jasný

Zeptáte-li se kohokoliv, kdo se v oněch deseti dnech filmové školy potuluje mezi kiny Hvězda a Mír, případně zmožen na louce chytá vzácné denní světlo, dozvíte se, že kromě příležitosti vidět unikátní snímky je to atmosféra nekomerčního a přátelského setkání. Setkání lidí, které spojuje láska k filmu. Tato atmosféra sem nakonec přivádí i filmové tvůrce. Potvrdil to Vojtěch Jasný, který přijel až se Spojených států: "Tato letní škola je zázrak na celém světě. Já to vím, já znám, jaká je situace ve světě, se dvěma filmy jsem v posledních letech projel 12 světových festivalů. Je to vzácná akce pro lidskost a filmové umění, které na celém světě upadá, lidskost zaniká, a je třeba to dělat a tady to je! Mě velice těší být tady s mou paní, tady, kde se jako Moravák cítím opravdu doma," řekl Jasný při zahájení.

Návštěvnost Letní filmové školy vykazuje vzestupný trend. V roce 2002 překročila hranici čtyř tisíc přihlášených a organizátoři zaznamenali už čtyři tisíce tři sta lidí, přičemž veřejnost tvoří podle neoficiálních předběžných odhadů zhruba polovinu, druhou polovinu novináři a hosté. Přestože má akce jistý vzdělávací ráz, najde se vždy dost mladých lidí, kteří touží poznávat svět prostřednictvím filmového obrazu. Jiřího Králíka jsem se zeptal, zda je označení škola skutečně na místě:

Foto: ČTK

"Ono to opravdu má atributy školy: Platí se tady školné, nejsou tu klasické vstupenky, lidi se musí přihlásit, snažíme se, aby filmy byly zařazeny do nějakých logických celků - existoval nějaký učební plán, ne že vzniklo na světě dvacet filmů, my je poskládáme a jestli jeden chybí, je to jedno, jak to bývá na filmových festivalech - tady prostě jsou dramaturgické cykly, která mají hlavu a patu. Potom co odlišuje od festivalů a zároveň co akci přibližuje škole, to jsou úvody, které se k projekcím snažíme zajišťovat. Já jsem zažil hodně festivalů a většinou projekce končí nebo začíná tím, že přijde režisér, řekne: Tak, jsem tady, ať se vám film líbí, a jde pryč. Nikdo před filmem nic neřekne, nikdo ho neuvede do nějakých souvislostí, nikdo neřekne svůj názor, jaký ten film je."

Jak je to u vás vůbec s diváky? Jaký má vaše akce vztah ke svým divákům?

"Přátelský. My si vážíme těch, kteří jezdí často, mají větší slevy. Na školu nejezdí běžný divák, já říkám festivalový turista, který se jede podívat třeba jen na jeden dva dny. My neděláme akreditace na méně než tři dny. Prožít tu školu není nikterak jednoduché a ta náročnost už sama o sobě odpuzuje lidi, kteří sem chtějí přijet jen za zábavou, posedět s kamarády, zajít si na koncert..."

Slavíte třicetiny, resp. čtyřicetiny letní filmové školy. Jaká bude budoucnost? Co si od ní slibujete?

"To nevím, já se na budoucnost dívám celkem růžově. Doufám, že nám státní instituce zůstanou nakloněny, protože škola potřebuje jako každá škola tu státní pomoc. Kdyby stát školu nepodporoval, můžou se objevit školy, které budou mít ryze komerční zaměření a to my nechceme. Kdyby tohle nastalo, tak já to dělat už nebudu, dělal by to někdo jiný, s jinými úmysly a na jiné bázi. Já věřím, že ještě budu mít šanci chvilku u té školy zůstat a pokusit se dovést ji k nějakému ideálu. Až zjistím, že to dál není v mých silách, tak s tím skončím," připouští ředitel letní filmové školy Jiří Králík.