Jihokorejci čtou Kunderu i Čapka

O Jižní Koreji se dnes v Česku hodně mluví především v souvislosti s výstavbou automobilky Hyundai na severní Moravě. Zájem podnikatelů o Českou republiku v posledních letech roste, co ale vědí Jihokorejci o české kultuře a umění? Znají například české spisovatele? To zjišťovala Milena Štráfeldová:

Jae-Il Kwon a Kyuchin Kim (vpravo) převzali cenu Gratias Agit

Jména jako Yi Mun-yol, Na To-hjang nebo Kim So-wol českému čtenáři nejspíš mnoho neřeknou. Jde přitom o významné korejské spisovatele a básníky. Zato Milan Kundera nebo Karel Čapek jsou v Jižní Koreji dobře známí a jejich dílo tu své čtenáře má. Potvrzuje to profesor bohemistiky na Univerzitě Hankuk v jihokorejském Soulu Kim Kyuchin:

"Milan Kundera je jeden z nejpopulárnějších spisovatelů v Koreji. Všechny jeho romány byly přeloženy do korejštiny,"

řekl mi Kim Kyuchin minulý týden, když v Praze od ministra zahraničí Cyrila Svobody přebíral cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. S korejským bohemistou jsme se sešli na palubě parníku, který letošní laureáty vozil po Vltavě - v našem rozhovoru proto svou nepřeslechnutelnou roli hrál i vítr.

"Já jsem přeložil jeho román Nesnesitelná lehkost bytí a Knihu o smíchu a zapomnění. A potom Valčík na rozloučenou."

Oblibu Milana Kundery u jihokorejských čtenářů potvrzuje i studentka češtiny Sunbee Yu, která profesora Kima Kyuchina provázela:

"Já si myslím, že Milan Kundera tam určitě má své zázemí, publikum, které opravdu Kunderovi fandí, tam existuje."

Vedle Kundery se však v Jižní Koreji čtou i Jaroslav Hašek nebo Bohumil Hrabal. S Hrabalem se Kim Kyuchin dokonce osobně poznal:

"Já často navštěvuji Zlatého tygra. - Kvůli Hrabalovi? - Ano, ano. Já jsem se tam s ním setkal dvakrát, když žil,"

Sunbee Yu

vzpomíná profesor češtiny na známou pražskou hospodu, kam Hrabal často chodíval a kde se také setkával se svými obdivovateli. Podle Kima Kyuchina jsou čeští spisovatelé v Koreji oblíbení.

"Ano, čtou teď hodně českou literaturu."

Studentku Sunbee Yu už řadu let zajímá dílo Karla Čapka:

"Když jsem poprvé četla Boží muka a Trapné povídky, bylo to opravdu fantastické,"

říká mladá bohemistka. připouští však, že Čapkovo dílo v Koreji dosud není tak známé jako Kunderovo:

"Bohužel tam nejsou ještě přeložena dramata. Znají tam povídky Z jedné kapsy a Z druhé kapsy. - Znají i jeho romány? - Trilogii, Povětroně a Obyčejný život. O tom už vědí, ale já si myslím, že ještě není tak oblíbený jako v Japonsku nebo v Americe. Já se teď ale zabývám dramaty, protože miluji divadlo, tak je to moje oblíbené dílo."

Sunbee Yu dnes o Čapkovi a jeho dramatické tvorbě píše na pražské Karlově univerzitě svou disertační práci.

"Mám téma jazyková výstavba dramat Karla Čapka, tak se pořád zabývám jeho dílem. Tak uvidíme. Až se vrátím, určitě budu překládat jeho dramata do korejštiny. - A myslíte, že se budou Čapkova dramata v Koreji hrát? - Určitě, ale například Ze života hmyzu už tam hráli. Ostatní asi moc ne. Václava Havla, jeho Audienci a tak dále."

Své literární plány má i profesor na soulské univerzitě Kim Kyuchin. Kromě řady titulů, které do korejštiny už přeložil, připravuje teď hned několik nových knih:

"Teď připravuji knížku o Praze. A příští rok připravím knihu fotografií a o českém umění. Teď je v Čechách hodně korejských turistů. Moc se jim tu líbí, protože /televizní seriál/ Milenci v Praze byl v Koreji velmi populární."

Kyuchin Kim

Oba Jihokorejci se shodují i v tom, že zájem o Českou republiku v jejich zemi roste. Napomáhá tomu hlavně hospodářská spolupráce, mimo jiné i připravovaná výstavba automobilky Hyundai v severomoravských Nošovicích. Podle Sunbee Yu se česky brzy začnou učit nejen budoucí překladatelé a tlumočníci:

"V poslední době máme opravdu velký zájem o Českou republiku. Přijde sem hodně Korejců. Zatím se /češtinu/ učíme na univerzitě, ale myslím si, že se začnou učit i děti."

A jak se vlastně ke studiu češtiny sami dostali? Profesor Kim Kyuchin se jí začal zabývat už počátkem 80. let ve Spojených státech:

"Nejdřív jsem se učil rusky, potom nám naše vláda ale dala stipendium, abychom se učili český jazyk. Češtinu jsem si vybral náhodou. Nejdřív jsem se český jazyk učil v Chicagu, na Chicagské univerzitě, u pana profesora Svejkovského. A po revoluci jsem byl v Praze už patnáctkrát."

Kim Kyuchim se svým bratrem, který také vystudoval češtinu, přijali dokonce česká jména:

"Češtinu jsem studoval na Michiganské univerzitě a tam nám česká učitelka Eva dala jména Cyril a Metoděj, protože jsme byli dva Korejci. - A skutečně ta jména užíváte? - Někdy v Čechách, pro zábavu."

Sunbee Yu ke studiu češtiny zase přivedl článek o Praze:

"Já jsem začala v roce 1989 v Koreji. Rozhodla jsem se pro katedru češtiny proto, že jsem náhodou četla v novinách o České republice, když jsem se hlásila /na univerzitu/. Říkala jsem si, že to může být zajímavá země. Tehdy jsem si ale nebyla jistá, jestli mám pokračovat nebo ne. Rozhodla jsem se, když jsem tu byla jako turistka v r. 1991. Tehdy byla /Praha/ šedivé město, ale opravdu mne zaujalo. Říkala jsem si, že je to překrásné město a že určitě budu pokračovat."