Jinakost české literatury - téma bohemistů z celého světa

Většina těch, kdo se ve světě zabývají českou literaturou, ať už jsou českého původu nebo jako cizinci zaměřili svou pozornost na naše autory, jednají v těchto dnech v Praze. Akademie věd je pozvala na 4. literárněvědný bohemistický kongres, jehož tématem je jinakost.

Z dvaceti zemí tří kontinentů přijelo do Prahy na 160 odborníků na českou literaturu. Diskutují o naší národní literatře a nahlížejí ji z hlediska jinakosti.

"Ta tématika jinakosti se strukturovala do čtyř zastřešujících témat, která uvozují jednotlivé panely. První je téma české literatury na rozhraní a okraji, jestli je tady něco jako centrum, klasická literatura, a proti tomu autoři, které je možno považovat za okrajové. Myslím, že ten panel dojde k závěru, že nikoli a že toto rozlišování je jen formální,"

Lenka Jungmannová, foto: autor
říká tajemnice kongresu Lenka Jungmannová. Druhým tématem je podle ní gendrová problematika v literatuře, třetím přesahy literatury k jiným uměním a nakonec dílo Karla Hynka Máchy, jehož výročí 200. let od narození letos slavíme. V programu přednášek se vedle Máchy objevovali i další čeští klasikové, zejména Jaroslav Hašek a Bohumil Hrabal.

Jaká témata zaujala hosty? Docentka filosofické fakulty v Praze Jaroslava Janáčková:

"Jedna absolventka filosofické fakulty měla krásnou úvahu o tom, jak moderní básníci, jako jsou Skácel a Šiktanc, pracují s folklórem. A bylo to nesmírně pěkné..."

Istvan Vörös, foto: autor
Vídeňská bohemistka Gertraude Zand:

"Mně se velmi líbil příspěvek Jiřího Kotena o prozaických vyprávěních Karla Hynka Máchy a jejich filmovém efektu."

Maďarský bohemista Istvan Vörös ocenil:

"Velice pěknou přednášku měla Žoržeta Čolakova: Jezero jako transtextuální kód Máchovy poetiky. Tam tvrdila, že paralelita s Byronem je trochu povrchní."

Joanna Czaplinska působí ve Varšavě a promluvila o české exilové literatuře. Které spisovatele pokládá v této oblasti za nejvýznamnější?

Joanna Czaplinska, foto: autor
"Pro mě je absolutní špičkou Josef Škvorecký, ale já bych k tomu ještě připočetla už zesnulého Jana Křesadla, který je pro mě jistým fenoménem. Z mladší generace Jan Novák, který dělá úplně jinou literaturu, než by se dalo čekat na základě jeho prvotiny, to je velice zajímavá postava."

Konference by mohla být dobrým obrazem stavu české bohemistiky. Podle tajemnice konference Lenky Jungmannové tomu ale úplně tak není.

"Shodou osobních okolností se nepodařilo přijet žádném pozvanému bohemistovi z Británie, které jsme zvali. A tam zrovna je bohemistika dost silná a výrazná. Jmenujme profesora Roberta Pynsenta a jeho kolegu Nortona."

Tradičně nejlépe se bohemistice daří ve středoevropských zemích a v zemích, které spojuje slovanské kulturní prostředí. Podle Joanny Czaplinské jsou ale pohledy odjinud pro všechny velmi vítané:

"Ty světové kongresy literárněvědné bohemistiky jsou specifické tím, že se tu scházejí odborníci, kteří se bohemistikou zabývají mnohdy v úplně jiných kulturních zónách. A oni se pak na tu literaturu dívají úplně jinak, takže občas jsou jejich pohledy opravdu podnětné tím, že přicházejí s něčím, na co by nikdo z nás Středoevropanů nebo Evropanů nepřišel."

Kongresu, který končí v pátek, se účastní například také vědci z USA, Kanady a Japonska.