Jubilejní mozartovský rok završuje výstava o Mozartově Praze z let 1780 - 1800
"Tak velké hemžení lidí od dob, kdy jsem opustil Londýn, neviděl jsem," tvrdil při své návštěvě Prahy koncem 18. století německý vědec a politik Georg Forster. A to měla Praha z dnešního hlediska "pouhých" 77 tisíc obyvatel. Forster pobýval v Praze ve stejné době, kdy sem zajížděl i Wolfgang Amadeus Mozart. A právě mozartovské Praze je věnována velká výstava, která byla tento týden zahájena v Clam-Gallasově paláci. Na jejím zahájení byla Milena Štráfeldová
"Výstava Praha Mozartova je jedním z největších výstavních podniků, které jsme tu v Clam-Gallasově paláci zatím připravili. A já jsem hrdý na to, že právě Clam-Gallasův palác bude tím místem, kde se jubilejní mozartovský rok v Praze uzavře. Protože v jednom ze sálů tohoto paláce Wolfgang Amadeus Mozart nepochybně koncertoval při jednom ze svých pražských pobytů,"
uvedl Václav Ledvinka, ředitel Archivu hl. města Prahy, který je jedním z hlavních pořadatelů výstavy. Autoři se k pražské výstavě inspirovali velkou expozicí o Mozartovi, která byla letos k jeho jubileu otevřena ve Vídni. Podíleli se i na jejích přípravách, a právě tam si uvědomili, že Praha má ve svých archivech a depozitářích mnoho vzácných dokumentů z doby, kdy Mozart naše hlavní město navštěvoval. Podle komisařky výstavy Pavly Státníkové se během krátké doby podařilo shromáždit i unikáty, které nebyly dosud nikdy vystaveny:
"Na výstavě je prezentováno na čtyři sta dobových exponátů. Máme tady i jeden exponát ze zahraničí, ze Statsbibliothek zu Berlin, který patří k nejcennějším exponátům. Jedná se o Mozartův autograf."
"Mezi ty další exponáty, které jsou velmi zajímavé, patří libreto k premiéře Dona Giovanniho, potom je to nejstarší dochovaná divadelní cedule k provedení Dona Giovanniho. Ta je z 12. 9. 1788. Velice vzácným exponátem je provozovací partitura k Donu Giovannimu, která je z roku 1787 a byla používána ještě i v 19. století,"
upřesnila muzikoložka Markéta Kabelková z Českého muzea hudby, jedna ze spoluautorek výstavy. Velká pozornost je na ní věnována Mozartovým návštěvám Prahy:
"Jednak je to první návštěva v zimě roku 1787, potom druhá návštěva na podzim 1787, kdy došlo k tomu triumfálnímu provedení Dona Giovanniho. Potom jsou to dvě velice krátké návštěvy - Mozart projížděl Prahou v r. 1789. A potom jeho poslední návštěva, která se uskutečnila v rámci korunovace Leopolda II. na podzim 1791."
Na výstavě však nejsou jen notové materiály, partitury, pozvánky na operní představení nebo dobové hudební nástroje. Autoři se zde pokusili ukázat i to, v jakém prostředí tehdejší šlechta i měšťané žili. Vystavují se tu například jejich podobizny, pražské veduty, historický nábytek, vzácné vějíře nebo sklo a porcelán. Podle kunsthistorika Jana Assmanna z Muzea hl. města Prahy čekala při přípravě výstavy její autory i překvapení:
"Je tu zcela úžasná expozice skla, která je z Uměleckoprůmyslového muzea. Je krásné, že jsme ji mohli doplnit z Muzea hl. m. Prahy, a došli jsme dokonce k zajímavým zjištěním, že dvě skleničky ze stejné ruky z harrachovské sklárny patří vlastně do stejného souboru. A jedna je v Uměleckoprůmyslovém muzeu a druhá je v Muzeu hl. m. Prahy."
Praha se podle něj snažila vyrovnat hlavnímu městu mocnářství Vídni například i v módě:
"Je tam vystaven časopis, který vyšel v roce 1787, při návštěvě Mozarta. A byl to vlastně módní a společenský časopis, který ukazuje něco nevídaného, a to jakým způsobem byla Praha informována o módě a stylu života z Paříže, z Londýna, z Berlína a z Vídně. Je tam prezentován nábytek, způsob života, kočáry atd. Čili tímto se i dokazuje vysoká kulturní a společenská úroveň tohoto města, které chtělo být za každou cenu na úrovni Vídně."
Při slavné korunovaci císaře Leopolda českým králem, pro kterou Mozart složil svou operu La clemenza di Tito, se podle Jana Assmanna nad přepychem pražské šlechty podivovali i vídeňští šlechtici:
Ne všichni se však nad Prahou doby Wolfganga Amadea Mozarta rozplývali. Svědčí o tom i zápisky dalších cestovatelů, kteří Prahu koncem 18. století navštívili. Anglická cestovatelka Hester Lynch Piozzi napsala například roku 1786 o Karlově mostě:
"...zvláště šeredný je most, na němž se tísní skupina neforemných soch."
A anonymní pisatel z roku 1785 uvedl o Hradčanech:
"Hrad je rozlehlá a nepravidelná hromada kamení, jejíž vyhlídka je ještě její nejlepší vlastností."
I tyto citace obsahuje zajímavá publikace Praha Mozartova, která byla ke stejnojmenné výstavě v Clam-Gallasově paláci vydána. Samotná výstava potrvá do 27. ledna příštího roku.
