Kalendárium

0:00
/
0:00

I v kalendáriu se tentokrát nejdříve vrátíme o dvacet let zpět. Do listopadových dní roku 1989.

"Československá tisková kancelář vydala před malou chvílí zprávu k narušení veřejného pořádku při včerejší večerní demonstraci v Praze. Československá veřejnost už byla informována o včerejším studentském shromáždění uskutečněném při příležitosti padesátého výročí 17. listopadu 1939 v Praze na Albertově i o průvodu, který zakončil povolenou vzpomínkovou akci na vyšehradském Slavíně u hrobu Karla Hynka Máchy. Už v průběhu této akce byly snahy učinit z ní demonstrativní vystoupení proti socialistickému společenskému zřízení, Komunistické straně Československa a vládě. To se pak plně projevilo i v dalším vývoji, kdy dav z podnětu různých lidí se ve večerních hodinách vydal do centra hlavního města. Došlo k narušení klidu a veřejného pořádku zejména v prostoru Národní třídy a Perštýna. Účastníky nepovolené akce vyzývaly více než padesát minut pořádkové síly k rozchodu a vyklizení prostoru, aby mohl být obnoven provoz na komunikaci. Na opakované výzvy se část lidí rozešla. Zbytek, v počtu asi 2 000 osob, pokračoval v demonstraci a stupňoval agresivní chování. K obnovení pořádku a klidu zakročily pořádkové jednotky veřejné bezpečnosti. Podle dnešních informací z českého ministerstva vnitra a životního prostředí bylo při vytlačování demonstrantů z prostoru zraněno asi 17 osob. Při zákroku došlo ke zranění sedmi příslušníků VB. Na místní oddělení VB bylo předvedeno 143 osob, z nichž 9 bylo zadrženo pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu a 70 osob bylo zajištěno pro přečin. Pořádková pokuta byla uložena 21 osobám. "

Rozhlasové noviny z 18. listopadu 1989 snad nepotřebují komentář. O pár dní později se už vysílala reportáž Pavla Pecháčka z demonstrace na Václavském náměstí.

"Hlásím se vám z Václavského náměstí v Praze, právě před malou chvílí začala další velká manifestace. Václavské náměstí je naprosto zaplněno, právě hovoří Václav Havel. Manifestace dnes začala písní Marty Kubišové Modlitba pro Martu a poté se Václav Havel ujal slova. Hovořil o tom, že po dvaceti letech bezčasí se vrací do naší vlasti dějiny."


Jeden z těch, kterého vyhodili z okna - tak je v českých dějinách zapsán někdejší královský místodržící Jaroslav Bořita z Martinic. Po porážce stavovských vojsk na Bílé hoře katolík s jezuitskou výchovou Martinic značně rozšířil své statky i vliv - skupoval totiž majetek zkonfiskovaný účastníkům povstání a zastával i vysoké úřady. Jaroslav Bořita z Martinic zemřel 31 let po svém slavném pádu - 21. 11. 1649.


Před 25 lety zemřel generál Karel Klapálek, známý především jako velitel 11. československého praporu východního, který se za II. světové války účastnil bojů o severoafrický Tobruk. Sahara nebyla zdaleka jediným místem, kde Klapálek působil - nějakou dobu strávil v Británii a jeho cesta zpátky do vlasti vedla přes Sovětský svaz a proslulý dukelský průsmyk. Po válce vstoupil do KSČ, ne ale nadlouho, na začátku padesátých let byl zatčen, vyloučen ze strany, degradován a vězněn. V šedesátých letech byl vyznamenán prezidentem republiky a vyšly mu i paměti s názvem Ozvěny bojů.