V kalendáriu se tentokrát např. seznámíme s Petrem Vokem z Rožmberka nebo se dozvíme jaká pověst se váže k smrti barona Trencka.
Petr Vok z Rožmberka
Několik příslušníků českého rodu Rožmberků se už v kalendáriu představilo. Tentokrát přichází na řadu jeden z nejslavnějších pánů, který měl v erbu pětilistou červenou růži - poslední Rožmberk Petr Vok. Narodil se 1. října roku 1539 a dlouhá léta žil spíše stranou, ve stínu svého staršího bratra Viléma. Oproti bratrovi, který dokonce sahal po polské koruně, Petr Vok se nesoustředil příliš na politickou kariéru. Nechal opravit a renesančně přestavět některá svá sídla, zvelebil rožmberskou knihovnu, sbíral umělecká díla a o jeho lásce k ženám se dodnes vyprávějí legendy. Vládu nad rozsáhlým ale zadluženým panstvím Petr Vok převzal po bratrově smrti. Ani Vilém ani Petr Vok neměli potomky, a tak když v roce 1611 poslední vladař kdysi mocného rodu zemřel, stal se posledním pohřbeným v pověstmi opředené rožmberské hrobce ve vyšebrodském klášteře.
Baron František Trenck
Možná ještě zajímavější a dobrodružnější život než Petr Vok z Rožmberka měl další hrdina kalendária - baron František Trenck. Za svůj poměrně krátký život stihl Trenck leccos - jen v krátkosti: sloužil v ruském vojsku, proslul v bojích s Turky, vícekrát byl odsouzen k nejvyššímu trestu, ale především pro Marii Terezii vytvořil sbor obávaných Pandurů.
Barona Trencka si letos, 260 let od jeho smrti připomíná město Brno rozsáhlým a ojedinělým výstavním projektem. Jak se ale Trenck do Brna dostal, to popsal jeden z organizátorů výstavy Petr Lukas.
Vězení na Špilberku
"Baron Trenck se dostal do Brna takovou nemilou náhodou. Ve Vídni byl odsouzen k doživotnímu vězení a Brně, jak je známo, byla proslulá věznice na hradě Špilberku. Baron Trenck protože mnoho let svého krátkého života sloužil Marii Terezii, tak byl takovým prominentním vězněm této obávané rakouské věznice. To vězení pro něj nebylo nějak ´hrůzostrašné´, bylo spíše takovým domácím vězením. Baron Trenck měl možnost přijímat různé návštěvy, měl svého sluhu, měl svého osobního lékaře. Takže dostal se do Brna za těchto nemilých okolností a před těmi 260 lety také na Špilberku zemřel."
Trenck sice na Špilberku zemřel, nicméně pohřben je v brněnské kapucínské hrobce.
"Kapucíni byli zpovědníci barona Trencka a už za jeho dvouletého pobytu v brněnské věznici za ním pravidelně docházeli na zpovědi. Když pak Trenck cítil, že zemře, tak napsal závěť, rozdělil své statky, peníze a s kapucíny byl dohodnut, že bude pohřben v jejich hrobce. K tomu se váže taková pověst, že je možné, že baron Treck plánoval útěk právě skrze kapucínskou hrobku, protože kapucíni nepohřbívají do země, ale pouze na podlahu."
Velitel špilberské věznice něco tušil, a tak nechal mrtvého Trencka ještě devět dní a devět nocí strážit, aby si byl jistý, že jeho prominentní vězeň neuteče. O tom, že opravdu neutekl se dodnes mohou přesvědčit návštěvníci kapucínské hrobky.
Katedrála svatého Víta
28. září roku 1929 byla slavnostně předána veřejnosti dostavěná katedrála svatého Víta na Pražském hradě. Stalo se tak u příležitosti svatováclavského milénia. Podle tehdejších poznatků byl za rok vraždy patrona české země považován rok 929. Dnes se historikové přiklánějí k letopočtu 935.
