Kalendárium
Kdo získal první zlatou olympijskou medaili pro Československo? Proč byl Jan Amos Komenský pohřben právě v Naardenu? Právě na tyto otázky se pokusí odpovědět kalendárium.
Před 80 lety odkryli vědci pod vedením českého antropologa Jindřicha Matiegky v bývalé kapli kostela v Naardenu hrob Jana Amose Komenského. Proč byl učitel národů kdysi pohřben právě tam, zůstává tak trochu hádankou. Markéta Pánková, ředitelka Pedagogického muzea Jana Amose Komenského v Praze, uvádí:
"Komenský žil mnoho let v Amsterdamu a po jeho úmrtí 15. listopadu 1670 byl 22. listopadu pohřben v kostelíku v Naardenu. Není to samozřejmě nahodilé, protože jednota českých bratří, jejímž biskupem byl Komenský se klonila svým učením o kázni k církvi helvétské podobně jako Valoni. Mimoto i dlouhé pronásledování obcí valonských bylo podobné pronásledování Jednoty bratrské. Takže ty styky s těmi Valony přispěly k tomu, že byl Komenský pohřben ve valonském kostelíku v Naardenu."
Hrob upadl postupně v zapomnění, až v 19. století se pak badatelé i veřejnost o něj začali zajímat. V roce 1929 byly Komenského ostatky objeveny.
"V roce 1937 bylo dokončeno mauzoleum, které bylo vyzdobeno českými umělci, a to se stalo hrobem Komenského."
V Naardenu je kromě mauzolea také muzeum věnované J.A.Komenskému, které ročně navštíví 3 až 5 tisíc lidí. Už léta patří místo posledního odpočinku Komenského Nizozemsku, nebylo tomu tak ale vždycky:
"Před II. světovou válkou byla spolupráce s Nizozemím velmi dobrá a to mauzoleum bylo pronajato československému státu za symbolickou cenu. Ale bohužel, jak II. světová válka rozvrátila řadu jiných věcí, tak v době okupace měla nizozemská strana strach, že by toto místo mělo být obsazeno a tuto smlouvu vypověděla."
"Bedřich Šupčík získal pro nás to první olympijské zlato v disciplíně šplh na laně. To byla tehdy součást gymnastických cvičení, gymnastických disciplín. Šplhalo se na osmimetrovém laně. A ta technika, která byla tehdy povolená a možná, byl šplh bez přírazu, čili bez pomoci nohou, startovalo se ze sedu a jenom díky síle paží se mohl závodník dostat až navrch lana. Bedřich Šupčík zvládl tehdy tu disciplínu v čase 7,2 sekundy podle tehdejší časomíry, tehdejších možností určení přesného času ve šplhu."
Šupčík se jak bylo tehdy obvyklé věnoval i jiným gymnastickým disciplínám.
"Nicméně Šupčík v ostatních disciplínách tak nevynikal, byl to spíš takový týmový hráč a ten šplh na laně byla jeho královská disciplína, protože měl strašnou sílu v pažích. Já jsem se bavil s některýma pamětníky a ti to potvrzují, říkali: ´On ten Béda, ono mu to šlo, ono mu to šlo, ale on mu šel jenom ten šplh. Na bradlech to nikdy nebylo ono a v prostných taky ne."
První olympijské zlato nebylo v Paříži jediným úspěchem naší výpravy, Československo získalo také několik stříbrných a bronzových medailí.
