Mluví-li se v těchto dnech o významných výročích, bývá nejčastěji zmiňováno jméno Jana Palacha a nebude tomu jinak ani v kalendáriu. Připomeneme také dekret kutnohorský nebo krále Vladislava I.
Pomník Jana Palacha na Václavském náměstí|Foto: Radio Prague International
Před 40 lety se na Václavském náměstí upálil student Jan Palach, jeho čin tehdy otřásl veřejností. O dvacet let později vyústilo pietní shromáždění k uctění jeho památky v události známé jako Palachův týden - velké demonstraci proti panujícímu komunistickému režimu. Janu Palachovi se bude věnovat i nedělní Knihovnička Radia Praha.
Už dvacet let mohou Češi vybírat hotovost z bankomatu, proti Západu ale mělo tehdejší Československo značné zpoždění. První bankomat byl instalován na pobočce České státní spořitelny na Václavském náměstí a zpočátku sloužil pouze jejím zaměstnancům.
Dekret kutnohorský
Před 600 lety vydal král Václav IV. listinu, známou jako dekret kutnohorský, potřeboval totiž mino jiné podporu univerzity pro své politické plány. Dokument dával Čechům právo vládnout při rozhodování na Karlově univerzitě třemi hlasy místo předešlé praxe, kdy měli domácí členové akademické obce hlas pouze jeden. Po vydání dekretu náležel tedy národům saskému, bavorskému a polskému dohromady jeden hlas. Na protest proti nařízení část cizinců pražskou univerzitu opustila.
Čechové překračují řeku Addu roku 1158 při tažení na Miláno, vypodobnění od Jos. Mathauser
Druhý český král Vladislav I. měl, možná i na středověké poměry, dobrodružný život. O své postavení musel bojovat, ale jeho snahy byly korunovány (a to doslova) úspěchem. Od Fridricha Barbarossy získal roku 1158 královský titul.
Fridrich Barbarossa
Na Barbarossově tažení do Itálie se Češi vyznamenali statečností, zvláště při obléhání Milána. Česká účast na italském tažení se stala téměř legendární a váže se k ní třeba pověst o městském znaku Pardubic. Neméně slavná jako Vladislav je i jeho manželka Judita, právě její jméno nesl první kamenný most v Praze. O královně Juditě jsme před časem hovořili s Pavlem Smržem z Muzea Karlova mostu.
"Judita Durynská byla druhá žena druhá žena českého knížete Vladislava II., jako krále Vladislava I. Z historických pramenů se o ní ví, že to byla velice energická a nebojácná žena, často zastupovala svého manžela v době jeho nepřítomnosti a ví se o ní, že dohlížela na stavbu toho "Juditina" mostu. Ten název Juditin most je novověká záležitost, právě proto, že víme, že ona tady dělala takový dozor, proto jsme ten most nazvali Juditin. Jinak v historických pramenech se o něm mluví jako o pražském nebo kamenném mostě."
Zbytky Juditina mostu
V okolí jeho nástupce, dnešního Karlova mostu, najdeme několik připomínek Vladislavovy a Juditiny doby. Zbytky Juditina mostu si můžeme prohlédnout v muzeu, které sídlí na Křižovnickém náměstí.
"Potom ještě v tom domě na druhé straně řeky je reliéf z druhé poloviny 12. století. Je na něm trůnící postava, o které se předpokládá, že to je římský král a později císař Fridrich Barbarossa. před ním je klečící mužská postava, což by měl být český kníže Vladislav II., který přijímá od Barbarossy korunu českého krále."
Konec Vladislavovy vlády je už méně slavný. Aby zajistil trůn pro svého syna Bedřicha, rezignoval v jeho prospěch, což nebyl pro české země nejšťastnější krok. Vladislav I. zemřel zanedlouho poté v lednu 1174 v Durynsku na statcích své manželky Judity.
