Kalendárium
Český král, tři milovníci i znalci přírody, jeden zpěvák a legendární režisér jsou hrdiny našich dnešních vzpomínek.
Málokdy máme v Kalendáriu možnost věnovat se přírodě. Tentokrát se však skýtají hned tři. Před 170 lety, 28. srpna 1838, totiž majitel novohradského panství hrabě Jiří František August Buquoy na návrh lesníků rozhodl o ochraně prastarých porostů. V jižních Čechách, na současných hranicích s Rakouskem, tak vznikli dvě nejstarší přírodní rezervace ve střední Evropě - Žofínský prales a přírodní památka Hojná voda. K ušlechtilému skutku vedl šlechtice právě tak ušlechtilý úmysl: zachovat jedinečný prales pro potěchu budoucích milovníků přírody.
Láska k přírodě poznamenala i život profesora Jiřího Jandy. Popularizátor života zvířat a zakladatel Československé společnosti ornitologické založil a pomáhal budovat pražskou zoologickou zahradu, kterou vedl jako její první ředitel. Funkce se ujal v září 1931 ve svých již 67 letech a setrval v ní až do své smrti 25. srpna 1938, tedy před 70 lety.
Jedním z dlouholetých následovníků Jiřího Jandy v čele pražské zoo byl Zdeněk Veselovský, od jehož narození v úterý 26. srpna uplynulo 80 let. Přední český zoolog a zakladatel české etologie, která se zbývá chováním zvířat, se přímo zasloužil o záchranu koně Przewalského. Zdeněk Veselovský byl ředitelem zoo od konce 50. do konce 80. let. Za tu dobu se zoologické zahradě podařily jedny z prvních světových odchovů gepardů, levhartů obláčkových, vlků hřivnatých, tučňáků Humboldtových a dalších obtížně se rozmnožujících druhů.
Píseň 'Nosorožec' nás už vede ze zoo k umění. A to k jinak velice jemnému, hravému a poetickému umění písničkáře Karla Plíhala, který dokázal se svými rýmy, obraty, kytarou a roztomile neumělým zpěvem nádherně provonět šedivá 80. léta. Nechce se tomu věřit, ale ten kluk před týdnem oslavil padesátiny.
Martin Frič. Místo zevrubného životopisu stačí jen krátký výčet z nepřekonatelné více než stovky jeho filmů: Dobrý voják Švejk se Sašou Rašilovem, Eva tropí hlouposti s Natašou Gollovou, Hotel Modrá hvězda, Škola základ života i Cesta do hlubin študákovy duše, Anton Špelec, ostrostřelec a další filmy s Vlastou Burianem, Svět patří nám Voskovce a Wericha, U snědeného krámu podle Ignáta Herrmanna nebo Hordubalové podle Karla Čapka, slovenský Jánošík i Varúj...!, Pytlákova schovanka a samozřejmě Kristián.
Bez Friče by moderní český film nebyl zdaleka tím, čím je. Podle odborníků definoval většinu filmových žánrů tak, jak je nyní známe. Přes úlitby projevené režimu, aby vůbec mohl točit, dokázal stvořit dobré filmy i po únoru 48: příklady budiž Císařův pekař a Pekařův císař i nesmrtelná Princezna se zlatou hvězdou. Srpen 68 však pro těžce nemocného režiséra znamenal konec všech nadějí. V onen osudný den sáhl po léta zapovězeném alkoholu, o kterém věděl, že může vést k úplnému konci. Ten opravdu přišel 26. srpna 1968.