Panorama II. - Zdeněk Veselovský získal respekt zoologů celého světa
Minulý pátek se veřejnost rozloučila s jednou z nejvýznamnější osobností české zoologie a etologie, profesorem Zdeňkem Veselovským. Žák nositele Nobelovy ceny Konráda Lorenze stál neuvěřitelných 30 let v čele pražské ZOO a dokázal z ní vybudovat jednu z nejprestižnějších institucí svého druhu na světě. Ve světě měl Zdeněk Veselovský velké renomé. Stal se rovněž čestným členem Evropské akademie věd a umění. O zoologii přednášel až do konce života na univerzitách. Napsal řadu knih, z nichž některé se staly bestsellery. Byl známým propagátorem a popularizátorem přírodních věd. Jako popularizátor poskytl samozřejmě také velké množství rozhovorů Českému rozhlasu. Jako zakladateli české etologie - vědního oboru o chování zvířat - mu často vadilo polidšťování zvířat.
"Polidšťování zvířat, které je obvyklé v pohádkách, se dodnes houževnatě udržuje. Na otázku, jaký je tygr nebo lev, většina lidí odpoví, že ke krvežíznivý. Liška je zase lstivá a vychytralá, hyena záludná, kojot zbabělý, kočka falešná a opice je poťouchlá a zlomyslná."
Zdeněk Veselovský ale připomínal i druhý extrém.
"Víte, oblast zvířecího chování zůstávala velmi dlouho naprosto nepoznaná. Někteří odborníci se vysmívali těm vyprávěnkám o duševních schopnostech zvířat a s rozvojem biologie postupně získávali vrch ti, kteří tvrdili, že zvířata jsou jen jacísi dokonalí, naprogramovaní roboti, odpovídající reflexivně na podněty vnějšího prostředí. Zdánlivě vypadá takový názor náramně vědecky. Je to ale zase jen tuhé dogma, stejně nesprávné, jako když se zvířatům naivně přisuzovaly lidské vlastnosti. Všechno je to zkrátka složitější."
Veselovský také nastavoval zrcadlo Čechům, když hovořil o jejich vztahu ke zvířatům.
"My jsme národ, který si příliš zvířat neváží. Za zvířata považujeme jen pejska a kočičku, eventuálně medvěda a i pro ochránce zvířat, kteří třeba v zimě běhají nazí, aby protestovali proti tomu, že se lidé oblékají do kožešin, tím končí jejich vztah ke zvířatům. Skutečně si myslím, že zvíře je širší pojem. My za zvířata bereme jen obratlovce, zvířata, která máme rádi. Na rozdíl od nás Němci berou přírodní vědy do kultury. Pro Čecha znamená kultura umění. Myslím, že je to díky obrození, kdy divadlo a literatura pomohly naši řeč udržet. Od té doby za kulturu považujeme jen umění."
Většina profesního života Zdeňka Veselovského je spjata s pražskou ZOO. Jak připomíná dnešní ředitel ZOO Petr Fejk, zásluhou Zdeňka Veselovského spatřil světlo světa grandiózní světový projekt záchrany koně Převalského, s pražskou ZOO jsou spojeny jedny z prvních světových odchovů gepardů, levhartů obláčkových, vlků hřivnatých, tučňáků Humboldtových, atd."Podařily se mu odchovy o druhů zvířat, které se dlouhou dobu nedařilo odchovat v prostředí zoologických zahrad. A tím krůček po krůčku získával pražské ZOO takový kredit, že se nakonec v sedmdesátých letech stal dokonce prezidentem nejprestižnější organizace ve světě zoologických zahrad, což je Asociace ředitelů zoologických zahrad světa. V podstatě v první polovině sedmdesátých let se stal prvním mužem světových ZOO. A v roce 1988, když končil, tak v podstatě s ním skutečně odešlo to, že v čele pražské ZOO stál vysoce erudovaný člověk, který měl respekt po celém světě."
Dnes už samozřejmě všichni vědí, že profesor Veselovský byl v roce 1988 donucen odejít ze ZOO prakticky ze dne na den, protože tehdejší pražský komunistický boss Miroslav Štěpán potřeboval na místo ředitele umístit jednoho svého kamaráda. Mělo to tehdy za následek protesty a spontánní bojkot pražské ZOO ze strany mnoha zoologických zahrad západního světa.