Kalendárium

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Co si výrobce mýdla František Otta vymyslel pro děti, aby jejich prostřednictvím působil na rodiče se dozvíte v dnešním kalendáriu. Řeč bude také o autorovi hudby k pohádce Šíleně smutná princezna nebo spisovateli Ladislavu Klímovi.

František Otta, foto: ČTK
16. dubna uplynulo 160 let od narození Františka Otty. Mydláře, který v roce 1875 začal vyrábět v Rakovníku mýdlo později označované symbolem raka. Do Rakovníka přišel z Prahy, říká Lenka Šmídová z Muzea T.G.Masaryka v Rakovníku.

"V tom roce 1875 dostal zprávu od svého bratra Antonína, který byl Rakovníku kožešníkem. Dal mu zprávu, že se tady ve městě uvolnila mydlářská dílna přímo uprostřed náměstí. František Otta sem tedy přišel s takovým snem mít vlastní firmu. Ty jeho začátky nebyly nijak jednoduché, tady byla zavedená mydlářská dílna pana Helera a také byl pan Otta zvyklý na trošičku modernější zařízení dílen a když přišel do Rakovníka, tak tady na něj čekala místnost 6 krát 6 metrů."

Postupně se mu ale přesto začalo dařit a firma se rozrůstala. Vyráběla nejen mýdlo nebo mýdlové vločky, ale třeba také svíčky. František Otta používal i různé reklamní akce.

"Z jeho pozůstalosti se dochovaly takové kartičky, říká se tomu reklamní pohádky. Byly to malé dvojlístky s pohádkami a poslední stránka obsahovala nějakou reklamu. Tímhle způsobem přes děti působil i na toho dospělého zákazníka."

Firmu vedl se svými syny a v Rakovníku se účastnil i veřejného života, byl např. místním starostou a působil v muzejním spolku. Po válce byl jeho rodině podnik znárodněn a přejmenován na Rakonu.


Na duben připadají dvě výročí týkající se spisovatele a filozofa Ladislava Klímy - 130 let od narození a 80 let od jeho úmrtí. Dílo Ladislava Klímy je podobně originální a kontroverzní jako sám jeho autor. Už z gymnázia byl Klíma vyloučen pro urážku habsburské monarchie, dlouhá léta žil z dědictví po příbuzných, přispíval do časopisů, psal dramata, beletrii a filozofická díla. Některá ale podle svých vlastních slov ničil. Tento osud nepostihl Utrpení knížete Sternenhocha, groteskní romaneto, které bylo po listopadu 1989 zfilmováno režisérem Janem Němcem pod názvem V žáru královské lásky.


"Není-li příliš nevhodné hned na začátek položit příměr, je možno říci: den, kdy se dítě narodí, není dnem jeho vzniku. Toho dne jen spatří světlo světa. 28. října se vynořilo, co už leželo celkem hotovo v lůně doby. Jako dítě, i den samostatnosti měl otce a matku. Za živel otcovský třeba pokládat touhu národa po svobodě vyjádřenou nejdříve za hranicemi a pak doma. Živel mateřský, ono lůno, jež přijalo sémě touhy po svobodě, rozklad rakousko-uherské monarchie, " píše Ferdinand Peroutka ve svém stěžejním byť nedokončeném díle Budování státu. Peroutka měl možnost konzultovat dílo přímo s těmi, kdo bezprostředně stáli u zrodu nové republiky - s T.G. Masarykem a Edvardem Benešem. Spis vycházel nejdříve sešitově až poté knižně a oproti původním představám ale skončil už v roce 1922. Jeho autor, publicista, dramatik a spisovatel zemřel před třiceti lety v emigraci v New Yorku.


Jan Hammer
Hudbu k filmu Šíleně smutná princezna složil Jan Hammer v devatenácti letech. Jako hudebník se prosadil i v USA, kam v roce 1968 emigroval. Složil mimo jiné také hudbu k seriálům Miami Vice, za kterou získal ocenění Grammy, nebo Knight rider. Skladatel, klavírista, klávesista a bubeník Jan Hammer oslavil 17. dubna šedesátiny.