V kalendáriu se tentokrát dozvíte o připojení Hlučínska k Československu, které proběhlo až dva roky po rozpadu Rakousko-Uherska, připomeneme také narození Josefa Kajetána Tyla a paleontologa Josefa Augustu.
Hlučín kolem roku 1921
Hlučínsko je území na severu Moravy, které bylo k Československu připojeno až na počátku února 1920. Region nepatřil k českým zemím už poměrně dlouho. Ve válce o rakouské dědictví ztratila Marie Terezie velkou část Slezska včetně Hlučínska, které připadlo Prusku. Právě podle něj se začalo Hlučínsku říkat Prajská a jeho obyvatelům Prajzáci. Metoděj Chrástecký, ředitel muzea Hlučínska, říká, že dlouholeté odloučení zanechalo na obyvatelstvu zřetelnou stopu.
"Hlučínsko bylo připojeno na základě pařížské mírové konference k Československu bez plebiscitu. Dnes se samozřejmě můžeme pouze dohadovat, jaký by byl výsledek toho hlasování, kdyby to hlasování bylo veřejné a obyvatelstvo by se mělo přihlásit k tomu či onomu státu. Faktem zůstává to, že těch téměř 180 let, kdy Hlučínáci byli pod Pruskem, zanechalo v obyvatelstvu hluboké stopy. I když si obyvatelstvo za tuto podrželo svůj jazyk a své tradice, tak bylo silně ovlivněno pruským stylem života. Během celého období první republiky bylo toto území územím neklidu, protože obyvatelstvo zde nemělo takové pracovní příležitosti a existenční jistotu, jakou mělo v předchozím státě. Na základě mnichovské konference v roce 1938 nebylo toto území nakonec přičleněno k Sudetům ani k Protektorátu Čechy a Morava, ale stalo se přímou součástí Velkoněmecké říše jako tzv. Altreich. Důsledkem toho byla povinná služba mužů v německé armádě a velké válečné ztráty."
Pamětní mince k 200. výročí narození J. K. Tyla, foto: ČTK
4. února uplynulo 200 let od narození redaktora, spisovatele a především divadelníka Josefa Kajetána Tyla. Ve své době byl Tyl populárním autorem, živil se jako novinář, psal divadelní hry i prózu. Jeho Strakonický dudák aneb Hody divých žen se už dlouho objevuje mezi školními seznamy povinné nebo doporučené četby a postavy nebo děj této dramatické báchorky asi není třeba připomínat, stejně jako fakt, že Josef Kajetán Tyl je autorem textu písně "Kde domov můj", která se později stala českou národní hymnou, snad ani není nutné.
Paleontolog Josef Augusta se zabýval prvohorní květenou, krytolebci a rybami a věnoval se také popularizaci paleontologie. Významnou součást mnoha jeho knih tvořily ilustrace Zdeňka Buriana, jejich spolupráce trvala dlouho. První společnou publikací byl Zavátý život z roku 1941. Augustova díla s Burianovými obrázky vycházela s úspěchem také v zahraničí. S trochou nadsázky by se dal život Josefa Augusty nazvat cestou do pravěku, koneckonců na stejnojmenném dodnes velmi oblíbeném filmu Karla Zemana se jako odborný poradce podílel. Josef Augusta zemřel 4. února 1968.
Cimbálová kapela Hradišťan zhudebnila několik textů posledního jubilanta tohoto kalendária, básníka Jana Skácela, který by se 7. února dožil 86 let.
