Kalendárium

Pohřební boty Ladislava Pohrobka, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Víte proč se klášter Na Slovanech nazývá také Emauzy? A čím je významná banální věta „Chléb budete jíst a vodu budete pít?“ Pokud ne, tak právě pro Vás je určeno toto kalendárium.

Pohřební boty Ladislava Pohrobka,  foto: ČTK
23. listopadu před 550 lety zemřel ve věku sedmnácti let vytoužený král Ladislav, řečený Pohrobek. Proč vytoužený? Ladislava, dědice dvou královských korun, totiž velmi dlouho držel ve Vídni jeho strýc a odmítal jej českým pánům vydat. V jeho dědičných zemích za něj zatím vládli správcové, v Českém království to byl Jiří z Poděbrad. V roce 1457 Ladislav konečně dorazil do Prahy. Krátce nato ale náhle zemřel, a protože příčina smrti nebyla zřejmá, začalo se spekulovat. Nejvíce králova smrt prospěla Jiříkovi z Poděbrad, stal se po jeho smrti králem, proto byl mnohými z vraždy podezříván právě on. Jiné dohady se přikláněly k variantě o morové nákaze. Jméno husitského krále očistil až po mnoha stoletích antropolog Emanuel Vlček, při ohledání Ladislavových ostatků bylo zjištěno, že trpěl vzácnou akutní formou leukemického onemocnění. Výročí úmrtí Ladislava Pohrobka připomněla také výstava Příběh Pražského hradu, do expozice přidala podle Davida Šebka ze Správy Pražského hradu raritu: pohřební boty mladého panovníka. „Ty byly zrekonstruovány z útržků nalezených v kryptě katedrály svatého Víta. Boty jsou prvním trojrozměrným originálem tohoto typu v celé stálé expozici.“


25. listopadu roku 1915 Bedřich Hrozný ve své přednášce oznámil, že jazyk na klínopisných tabulkách je indoevropskou řečí Chetitů a učinil tak významný objev na poli orientalistiky. Ondřej Rašín z Muzea Bedřicha Hrozného v jeho rodišti Lysé nad Labem ale připomíná i jiné profesorovo dílo, v němž Hrozný objevil, že pivo se pilo už ve staré Mezopotámii. A jak zní první po mnoha letech přečtená chetitská věta?

„V češtině zní chléb budete jíst, vodu budete pít, což chetitsky zní: Nu ninda-an e-ez-za-at-te-ni wa-a-tar-ma e-ku-ut-te-ni.“


Emauzy v únoru 1945
21. listopadu uplynulo 660 let od založení kláštera Na Slovanech. Jeho zakladatel Karel IV. se tak po letech pokusil vzkřísit v Čechách slovanskou liturgii a přispět ke sblížení mezi západní a východní církví. Neklidné období husitských válek přežily Emauzy, jak bývá klášter také nazýván, na rozdíl od mnoha jiných církevních staveb bez úhony. Jejich opat se totiž přidal na stranu kališníků. Největší zkáza je postihla až o několik staletí později, na samém konci druhé světové války, kdy byla při bombardování Prahy zničena část kostela. O dvacet let později se Emauzy dočkaly rekonstrukce, původní pobořené věže nahradila konstrukce s výraznými, na konci pozlacenými, špicemi. A zbývá ještě vysvětlit, proč se klášter nazývá Emauzy. Je to podle kapitoly z evangelia, která se četla v den vysvěcení kláštera a popisovala setkání Ježíše s učedníky v Emauzích.


Pouhé dva dny po 17. listopadu 1989 bylo v pražském Činoherním klubu založeno Občanské fórum. Ve svém prohlášení požadovalo vypracování nové ústavy v duchu mezinárodně platných zásad a v návaznosti na československou státnost. Dále pak zásadní, trvalé a důsledné změny politického systému naší společnosti. Jeden z programových cílů mluvil i o důstojném místě naší republiky v Evropě i ve světě. Nyní po osmnácti letech můžeme posoudit, nakolik se tyto cíle splnily.