Kalendárium

presypaci_hodiny1.jpg
0:00
/
0:00

Politik Eduard Grégr, fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský, novinář a rozhlasový zpravodaj Karel Kyncl a režisér Martin Frič - tyto osobnosti připomene dnešní Kalendárium. Připravila ho Martina Lustigová.

Před 100 lety zemřel lékař, novinář a politik Eduard Grégr. V 19. století patřil k nejvýznamnějším českým politikům. Eduarda Grégra připomeneme s historikem Lubošem Velkem:

Eduard Grégr vystudoval medicínu a koncem 50. let se stal asistentem přírodovědce Jana Evangelisty Purkyně. Začátkem 60. let ale vstoupil do politiky. "Spolu se svým bratrem Juliem stál u zrodu Národních listů, což byl nejvýznamnější český deník druhé poloviny 19. a počátku 20. století. V průběhu 60. let se stal poslancem a své voliče, většinou v jenom konkrétním poslaneckém obvodě, zastupoval více než 40 let."

Grégrovy politické začátky byly spojené s Národní stranou, což tehdy byla jednotná celočeská strana. V průběhu 60. let a pak počátkem 70. let 19. století došlo v české politice k rozkolu a od Národní strany se odštěpila mladočeská frakce, která se v roce 1874 osamostatnila. Grégr patřil právě k mladočeskému křídlu české politiky. "Na přelomu 80. a 90. let, a to byla velká zásluha i Eduarda Grégra, tato mladočeská strana získá v českém národě vedení, zatlačí staročechy nejen do opozice, ale vlastně na samotný okraj české politiky a ujímá se takového ´vedení národa´. Tuto roli potom hraje zhruba 10-15 let, až do počátku 20. století."

A jak charakterizovat Grégrovo politické myšlení? "Grégr patří mezi největší české liberály 19. století, a to liberály takového toho radikálně nacionálního směru a zároveň směru demokratického, protože on celý život velmi důrazně prosazoval demokratizaci politického života a politické kultury v Rakousku. Byl mimo jiné velmi vášnivým přívržencem zavedení všeobecného volebního práva. Jinak on sám, pokud jde o disciplínu, moc disciplinovaným politikem, respektive straníkem, nebyl, často se dostával do konfliktů s takovými těmi uznávanými autoritami, jako byl třeba František Ladislav Rieger. A sám František Ladislav Rieger o Eduardu Grégrovi mnohokrát říkal, že dělá takzvanou lososovou politiku, což znamená, že musí vždy plout proti proudu - jako ti lososové. Takže být s ním v jedné straně asi nebylo vždycky jednoduché, nicméně byl to člověk, který byl po celý život věrný svým zásadám. Myslím si, že v tomto směru patřil v české politice tak trochu mezi výjimky,"říká v rozhovoru pro Radio Praha historik Luboš Velek.


Jaroslav Heyrovský
Před 40 lety zemřel fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský, nositel Nobelovy ceny za chemii. Narodil se v rodině známého českého právníka Leopolda Heyrovského. Fyzikální chemii studoval na University College v Londýně, kde získal titul bakaláře. Další studium v Anglii mu zhatilo vypuknutí první světové války. Doktorát získal po válce na pražské Karlově univerzitě. Heyrovského objevy položily základ polarografii, metodě, která dovede v roztoku rozpoznat i nepatrné množství cizí látky. Nobelovu cenu Heyrovský získal v prosinci 1959.

Jaroslav Heyrovský při přebírání Nobelovy ceny za chemii v roce 1959

Karel Kyncl (Foto: Česká televize)
Před 10 lety zemřel novinář a rozhlasový zpravodaj Karel Kyncl. Narodil se v roce 1927, už v roce 1943 se stal členem Dismanova rozhlasového dětského souboru. V 60. letech působil jako rozhlasový zpravodaj ve Spojených státech amerických. Po roce 1968 byl z rozhlasu propuštěn, nějaký čas strávil i v komunistickém vězení. V roce 1983 odešel do Velké Británie, kde pracoval v časopise Index on Censorship a později v české redakci BBC. Po roce 1989 se vrátil do Československého rozhlasu, posluchače informoval o dění ve Velké Británii.


105 let uplynulo od narození režiséra Martina Friče. Začínal u divadla, ale brzy propadl filmu. Vyzkoušel si malování plakátů i práci kameramana, brzy se dostal k režii. Fričovo jméno je spojováno s řadou komedií Voskovce a Wericha (připomeňme například Hej rup nebo Svět patří nám) nebo Vlasty Buriana (například Tři vejce do skla nebo Baron Prášil), dodnes populární jsou jeho filmy ze školního prostředí (Škola základ života, Cesta do hlubin študákovy duše). Po roce 1948 natočil například filmy Císařův Pekař a Pekařův císař nebo televizní hru Medvěd.