Kalendárium
Podpis česko-německé deklarace, zrušení stanného práva před 65 lety, úmrtí "první dámy československého golfu". To jsou jen některá témata, která připomene dnešní Kalendárium. Rubriku připravila Martina Lustigová.
"Cílem tohoto dokumentu bylo nikoliv udělat tlustou čáru za společnou minulostí a hlavně tím konfliktním rozchodem Čechů a Němců, ale vlastně zmapovat situaci, co je možné, na čem je možné se v té dané situaci, v tom daném období dohodnout. A samozřejmě výsledkem toho byl určitý, řekněme, nejmenší společný jmenovatel. Nic dalšího vlastně možné nebylo. Text deklarace je relativně všeobecný, nejsou tam žádné jasné formulace, které třeba očekávala česká strana, zejména pokud jde o majetkoprávní nároky sudetských Němců. Stejně tak zase tam třeba německá strana očekávala, že se česká strana jasně přizná k tomu, že vlastně ten násilný rozchod Čechů a Němců po roce 1945 byl něčím, co de facto poškodilo obě strany, když potom vezmeme další vývoj, zejména nástup komunistů k moci v Československu v roce 1948."
Deklarace podle Roberta Schustera odstranila ze vzájemných vztahů nejtěžší balvany. Vytvořila také celou řadu institucí, které měly pomoci prohloubit vztahy mezi oběma národy, například Česko-německý fond budoucnosti.
Před rokem zemřela "první dáma československého golfu", majorka československého letectva a držitelka Řádu T. G. Masaryka, lady Luisa Abrahamsová. Bylo jí 95 let. Rodačka z pražské Bubenče začala brzy sportovat. Nejdříve se věnovala tenisu, ale pak přešla na golf a v něm se stala v roce 1938 mistryní republiky. Válku už prožila ve své budoucí vlasti - ve Velké Británii. Pracovala v sekci odposlechu Královského letectva a dosáhla hodnosti majora. Po listopadu 1989 se opět angažovala ve prospěch své staré vlasti.
Před 145 lety zemřela spisovatelka Božena Němcová. Narodila se v roce 1820, v sedmnácti letech se provdala za úředníka finanční stráže Josefa Němce. Kvůli vlasteneckému smýšlení byl Němec často překládán z jednoho místa na druhé a rodina se stěhovala s ním. V Praze se Němcová seznámila s představiteli české vlastenecké společnosti. Po přeložení manžela do Uher žila Němcová s dětmi v Praze v bídě. Honoráře za literární činnost byly malé a často jim museli vypomáhat přátelé. Její nejznámější knihou asi zůstává Babička, z dalších děl můžeme připomenout například tituly V zámku a podzámčí nebo Divá Bára.
