Kalendárium

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Podpis česko-německé deklarace, zrušení stanného práva před 65 lety, úmrtí "první dámy československého golfu". To jsou jen některá témata, která připomene dnešní Kalendárium. Rubriku připravila Martina Lustigová.

Před deseti lety německý spolkový kancléř Helmut Kohl a český premiér Václav Klaus podepsali česko-německou deklaraci. Její obsah připomíná politolog Robert Schuster.

"Cílem tohoto dokumentu bylo nikoliv udělat tlustou čáru za společnou minulostí a hlavně tím konfliktním rozchodem Čechů a Němců, ale vlastně zmapovat situaci, co je možné, na čem je možné se v té dané situaci, v tom daném období dohodnout. A samozřejmě výsledkem toho byl určitý, řekněme, nejmenší společný jmenovatel. Nic dalšího vlastně možné nebylo. Text deklarace je relativně všeobecný, nejsou tam žádné jasné formulace, které třeba očekávala česká strana, zejména pokud jde o majetkoprávní nároky sudetských Němců. Stejně tak zase tam třeba německá strana očekávala, že se česká strana jasně přizná k tomu, že vlastně ten násilný rozchod Čechů a Němců po roce 1945 byl něčím, co de facto poškodilo obě strany, když potom vezmeme další vývoj, zejména nástup komunistů k moci v Československu v roce 1948."

Deklarace podle Roberta Schustera odstranila ze vzájemných vztahů nejtěžší balvany. Vytvořila také celou řadu institucí, které měly pomoci prohloubit vztahy mezi oběma národy, například Česko-německý fond budoucnosti.

"Česko-německý fond pomohl za těch necelých deset let vybudovat velmi hustou síť vzájemných vztahů prostřednictvím různých iniciativ, atd. Velmi se posilovala třeba výměna mládeže, kontakty mezi mladými lidmi obou zemí. A to samozřejmě pomohlo učinit ty vztahy nárazuvzdornější před různými populistickými útoky nebo pokusy třeba instrumentalizovat určité resentimenty v předvolebním boji. Viděli jsme to v posledních letech, že vlastně navzdory tomu, že se politici na obou stranách o to pokusili, tak to k žádnému dramatickému zhoršení česko-německých vztahů nevedlo. Deklarace a hlavně potom ty různé instituce (Česko-německý fond budoucnosti, Česko-německé diskusní fórum) pomohly i k tomu, že v podstatě už dnes de facto nemůžeme ani hodnotit úroveň těch vztahů z jednoho místa, to znamená z Prahy, protože ty vztahy se staly natolik spletitými, natolik mnohovrstevnými, že už to naštěstí vlastně není ani možné. De facto je možné jet přímo na to místo a přesvědčit se tam o tom, jak to tam vypadá a už vlastně není ani možné to z jednoho místa v podstatě ovlivnit, ať už tedy v pozitivním nebo v negativním slova smyslu."


Protektorát Čechy a Morava
Před 65 lety bylo zrušeno stanné právo, vyhlášené 28. září 1941 zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě Reinhardem Heydrichem. 19. ledna 1942 byla jmenována nová protektorátní vláda. V jejím čele stál Jaroslav Krejčí. Předseda předchozí protektorátní vlády generál Alois Eliáš byl v září 1941 na Heydrichův příkaz zatčen a později odsouzen k trestu smrti.


Před rokem zemřela "první dáma československého golfu", majorka československého letectva a držitelka Řádu T. G. Masaryka, lady Luisa Abrahamsová. Bylo jí 95 let. Rodačka z pražské Bubenče začala brzy sportovat. Nejdříve se věnovala tenisu, ale pak přešla na golf a v něm se stala v roce 1938 mistryní republiky. Válku už prožila ve své budoucí vlasti - ve Velké Británii. Pracovala v sekci odposlechu Královského letectva a dosáhla hodnosti majora. Po listopadu 1989 se opět angažovala ve prospěch své staré vlasti.


Před 145 lety zemřela spisovatelka Božena Němcová. Narodila se v roce 1820, v sedmnácti letech se provdala za úředníka finanční stráže Josefa Němce. Kvůli vlasteneckému smýšlení byl Němec často překládán z jednoho místa na druhé a rodina se stěhovala s ním. V Praze se Němcová seznámila s představiteli české vlastenecké společnosti. Po přeložení manžela do Uher žila Němcová s dětmi v Praze v bídě. Honoráře za literární činnost byly malé a často jim museli vypomáhat přátelé. Její nejznámější knihou asi zůstává Babička, z dalších děl můžeme připomenout například tituly V zámku a podzámčí nebo Divá Bára.


Marie Majerová
Debutovala románem Panenství a vrcholem její tvorby je román Siréna. Byla přední představitelkou socialistického realismu v české próze. Od založení Komunistické strany Československa v roce 1921 byla její zapálenou členkou. Řeč je o Marii Majerové, rodným jménem Bartošové. Narodila se v roce 1882. Vyrůstala v prostředí Kladna, potom pobývala jako služebná v Budapešti, Vídni a Paříži. Přispívala články do komunistického tisku a také překládala z francouzštiny a z němčiny. Řada jejích literárních děl vznikla v druhé polovině 30. let. Napsala i řadu cestopisů a knih pro děti (Robinsonka). Majerová zemřela před 40 lety.