Kalousek navrhuje pevný termín pro euro

Přichází další oficiální termín pro přijetí eura. Ministr financí Miroslav Kalousek na Žofínském finančním fóru prohlásil, že bude ve vládě prosazovat pevný termín 1. ledna 2012. Smysl stanovení pevného data vidí ministr především z politických důvodů. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Foto: Evropská komise

Víme už, jak zavést euro, pouze zatím nevíme, kdy ho zavést. Národní plán zavedení euro schválila vláda letos v dubnu. Je to v podstatě podrobný technický scénář postupů a návodů, ve kterém se nastavují například základní pravidla pro dočasné duální označování cen a dočasný duální oběh korun koruny a eura. Banky také podle plánu provedou konverzi klientských účtů vedených v korunách na eura. Něco jiného je ale říci natvrdo, kdy Česko euro přijme. Sociálnědemokratické vlády zmiňovaly rok 2010. Topolánkův kabinet tento termín zavrhl. Lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek chce nyní prosadit pevný termín v roce 2012. Vede ho k tomu logická úvaha. Pro část politické reprezentace je euro významnou politickou prioritou, přímo zlatým teletem, zatímco fiskální disciplína ne. Euro se tedy má stát nejpádnějším argumentem pro fiskální disciplínu. Proto je také nutné stanovit závazný pevný termín. Jak připomíná národní koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek, pevný termín je ale důležitý také pro občany i firmy.

"Je to tak významná událost v životě české ekonomiky, že je třeba, aby občané měli jasnější představu, kdy k tomuto přechodu na euro dojde."

Miroslav Kalousek

Česká vláda se zavázala Bruselu, že v roce 2008 splní všechny tři základní podmínky nezbytné pro vstup do eurozóny. Dvě podmínky, tedy přípustnou výši státního dluhu k hrubému domácímu produktu a přípustnou výši inflace plní Česko bez problémů už řadu let. Problémem je třetí podmínka. Výše deficitu veřejných rozpočtů nesmí být vyšší než tři procenta. V letech 2004 až 2005 se to podařilo. Letos ale hrozí, že deficit dosáhne až čtyř procent. Je zřejmé, že bez reformy veřejných financí, bez fiskální disciplíny, se nepodaří dostat deficit dlouhodobě pod tři procenta. Pevný termín přijetí eura a reforma spolu proto podle Oldřicha Dědka úzce souvisí.

"Kredibilní termín zavedení eura bude teprve v tom okamžiku, až se rozjedou fiskální reformy, respektive až bude jistota, že tyto reformy mají šanci na úspěch."

Vstupu do eurozóny se Česko nevyhne. Nové členské státy, na rozdíl od Velké Británie, Švédska a Dánska, musí euro přijmout. Brusel pouze nestanovil direktivní termín. O tom, zda je výhodné vstoupit do eurozóny dříve nebo naopak později, se mezi ekonomy vedou spory. Obě možnosti mají své výhody i nevýhody. V Česku mezi odborníky spíše převažují názory, že není třeba příliš spěchat s přijetím eura. Unáhlený vstup do eurozóny by mohl zbrzdit domácí ekonomiku, která přitom potřebuje mít co největší růst, aby se snížily velké ekonomické rozdíly mezi Českem a vyspělejšími zeměmi unie. Stejný termín, tedy rok 2012, si k přijetí eura zvolilo i Polsko. Je to země, která má bezesporu v unii větší váhu než Česko. Mohlo by proto být výhodné, kdyby Česko svůj vstup do eurozóny s Polskem koordinovalo. To připouští i Oldřich Dědek.

Foto: Evropská komise

"Osobně se domnívám, že pokud více zemí synchronizuje svou politiku a působí vůči Evropské komisi jedním směrem, tak má i větší šanci vyjednat si lepší podmínky, dohodnout si nějaký příznivější režim pro interpretaci maastrichtských kritérií, než když každá země jede po vlastní ose."

Oldřich Dědek naznačuje zajímavou věc, že totiž maastrichtská kritéria se mohou vykládat pružně. Ostatně někteří současní členové eurozóny sami tato kritéria neplní. Třeba Německo by dnes nemohlo přijmout euro ze stejných důvodů jako Česko. Navíc mezi současnými členy eurozóny existují dosti rozdílné názory na její další vývoj. I to je důvod, proč někteří politici a odborníci nabádají k opatrnosti, když říkají, že ani nevíme, kam bychom měli za pět let vstupovat.