Karel Ančerl dovedl Českou filharmonii na světovou úroveň
3. července si připomeneme 50 let od úmrtí fenomenálního českého dirigenta Karla Ančerla. Jeho život jen zázrakem neskončil během holocaustu, kdy zemřela celá umělcova rodina. Po válce se Ančerlovou zásluhou Česká filharmonie stala špičkovým orchestrem.
Kariéra Karla Ančerla se začala slibně rozvíjet již před válkou, když se stal dirigentem populárního pražského Osvobozeného divadla. Jako mladého muže ho zaujala mikrotónová hudba českého skladatele – experimentátora Aloise Háby. To Ančerla předurčilo k tomu, aby se stal fenomenálním znalcem a propagátorem moderní hudby.
Okupace Československa hitlerovským Německem přinesla Ančerlovi obrovská strádání. Propuštění z práce a konfiskace rodinného majetku byla jen začátek. Celá rodina byla poslána do židovského ghetta v Terezíně, v říjnu 1944 následovala deportace do Osvětimi. Z celé rodiny přežil pouze Karel Ančerl.
Po válce se stal dirigentem v pražské Opeře 5.května (dnes Státní opera), v 1950 mu údajně na doporučení sovětského virtuoze Davida Oistracha bylo nabídnuto místo šéfdirigenta České filharmonie. Za 18 let včele orchestru přivedl Ančerl tento ansámbl ke skvělé umělecké formě. Kromě nezapomenutelných koncertů a nahrávek se Ančerl zapsal do historie také nejdelším turné orchestru. Filharmonie v roce 1959 během tří měsíců koncertovala v Austrálii, Nové Zélandu, Japonsku, Indii a v Sovětském svazu.
Ančerl byl vynikajícím znalcem a propagátorem hudby 20. století. Na česká i zahraniční pódia s nadšením uváděl díla skladatelů jako Stravinskij, Šostakovič, Schönberg, Bartók nebo Martinů.
V roce 1968 přijal Ančerl angažmá u Torontského symfonického orchestru. V následujících letech byl zván k vystoupením s nejlepším světovým orchestrům. Hvězdou kariéru bohužel ukončila jeho předčasná smrt v červenci 1973.
