Karel Hašler se narodil před 135 lety

Hudební neděli Radia Praha věnujeme Karlu Hašlerovi a jeho písničkám. Zveme vás k poslechu hitů našich babiček a prababiček.

Karel Hašler, foto: ČT

Karel Hašler se narodil před 135 lety na Zlíchově, který je dnes součástí Prahy, a přesto, že si otec původně pro něj představoval jinou profesní dráhu, táhlo ho to k divadlu. Po angažmá v Táboře, Brně nebo Lublani, zakotvil v Národním divadle. Už tehdy ale skládal písničky, které ho zanedlouho proslavily. Zpíval v nich o lásce, politice a také o Praze, mnoha jejích místech a zákoutích.

Hašler vystupoval s úspěchem v pražských kabaretech i na turné po českých zemích. Písničky se věnovaly také a později především tématům, která přinášela doba, což sice zvyšovalo jejich oblíbenost, ale zároveň přinášelo problémy. Velké popularity dosáhly písničky za první světové války, během které byl Hašler pro nekázeň propuštěn z Národního divadla, bylo to sice oficiálně kvůli zmeškanému přestavení, nicméně působení herce zlaté kapličky na "pokleslých scénách" už dříve budilo nelibost. Za doby Velké války vznikl také jeden z Hašlerových největších hitů, který zlidověl: Bílý kvíteček. Propuštění z Národního divadla umožnilo Hašlerovi, aby se plně věnoval písničkám. Byl prvním ředitelem Kabaretu Rokoko, působil i na dalších scénách. Neslavnější období prožil v Kabaretu Lucerna, během představení se hrály jeho písničky i scénky. Kabaret začal fungovat v roce, kdy se na mapě Evropy objevilo Československo. Jeho vznik vlastenecky založený Hašler velmi vítal.

Foto: Kristýna Maková

Hašlerova kariéra s koncem Rakousko-Uherska nabírala na obrátkách, otevřel hudební vydavatelství a pokračoval ve skládání písniček. Neváhal si brát náměty z aktuální společenské a politické situace a na Prahu, a především její politické představitele, se díval s ironií a vtipem. Praha ale zůstala jeho největší inspirací především v lyrických písních. Opěvoval v nich mnohá pražská známá místa a zákoutí a samozřejmě Vltavu.

Viktor Preiss a Dana Batulková v seriálu Pražský písničkář, foto: ČT

Hašlerovy písničky o Praze zazněly i prvním českém zvukovém filmu Tonka Šibenice. A nezůstalo jen u písniček. U němého a později zvukového filmu se prosadil i Hašlerův herecký talent. Objevil se ve snímku Písničkář, který byl jeho autobiografií, ve filmech Ať žije nebožtík nebo v Roztomilém člověku. To už se psal rok 1941, druhý rok okupace českých zemí nacisty a také poslední rok životní pouti Karla Hašlera. Kvůli opakovanému, během svých vystoupení veřejně vyjadřovanému, odporu k okupantům byl zatčen, uvězněn v koncentračním táboře Mauthausen, kde byl pár dní před vánočními svátky roku 1941 umučen. Stalo se tak v době, kdy si Češi notovali jeho Písničku českou a netušili, že ještě horší časy heydrichiády je teprve čekají.

V mnoha písničkách jste v uplynulých minutách slyšeli hlas Viktora Preisse. Nezastoupil Karla Hašlera v našem pořadu náhodou. Právě on jej ztvárnil v několikadílném seriálu Pražský písničkář. A seriál není zdaleka tím jediným, co Hašlera dodnes připomíná. Stačí rozbalit sáček Hašlerek. Bonbóny začal vyrábět pražský podnikatel František Lhotský a se jménem populárního písničkáře se brzy začaly úspěšně prodávat a prodávají se dodnes. A s Karlem Hašlerem se setkají také všichni návštěvníci Prahy, kteří se „na“ nebo “z“ Pražského hradu vydají po Starých zámeckých schodech. Na místech, která proslavil svou písničkou, dnes stojí jeho socha, která byla v roce 2009 odhalena u příležitosti 130. výročí Hašlerových narozenin.