Karel IV. a jeho doba se představují ve Valdštejnské jízdárně

Výstav věnovaných Karlu IV. a jeho době bylo letos otevřeno mnoho. Ta nejvýznamnější, česko-bavorská zemská výstava, je k vidění ve Valdštejnské jízdárně.

Koruna Karla IV, foto: Archiv Národní galerie

Koruna, s níž byl Karel korunován na římského krále, obrazy, sochy i mumifikovaná krysa, vystupují z temna výstavního prostoru Valdštejnské jízdárny a připomínají tak osobnost Karla IV. i jeho dobu. Výstavu připravila spolu s bavorskou stranou Národní galerie, říká její generální ředitel Jiří Fajt:

"Snažili jsme se podívat na Karla IV. a jeho dobu očima historických pramenů, ať už to jsou hmotné památky nebo písemné dokumenty, kterých je dochována celá řada. Pohledem na tyto historické dokumenty nám vyšel docela zajímavý obrázek toho, jaký Karel IV. skutečně byl. Bude se ale trošku lišit od toho, jak jej vnímáme v českém prostředí, kde jsme si jej postavili na piedestal."

Na výstavě se výrazně podílela i německá strana. Důvod, proč německé historiky Karel IV. zajímá, přiblížil Wolfgang Jahn z Domu bavorských dějin.

Foto: Archiv Národní galerie

"Mezi Karlem IV. a Bavorskem existovaly velice četné a bohaté kontakty. Byl ostatně nástupcem Wittelsbachů a tím, že se oženil s Annou Falckou, získal velice bohaté věno, které mu umožnilo posunout hranice českých zemí až na samou hranici Norimberka tím, že vznikla oblast, která se tenkrát jmenovala Neuböhmen - Nové Čechy."

Mor, hlad – průvodci 14.století

Jiří Fajt se už před několika lety podílel na výstavě o Lucemburcích, současná expozice věnovaná nejslavnějšímu z nich se ale podle něj v několika bodech liší.

"Podstatně se liší i metodika našeho pohledu na to téma. Jestliže jsme si v roce 2006 kladli otázku, zda existovalo něco jako jednotná umělecká reprezentace dynastie Lucemburků, tak dneska se snažíme dívat na Karla IV., jeho osobnost i činy v širokém kulturněhistorickém kontextu celého 14.století."

Foto: Archiv Národní galerie

A právě zmiňovaná mumifikovaná krysa, tedy její kousek, je smutným symbolem Karlovy doby, kdy morová rána zasáhla Evropu. Doba, ve které Karel žil, nebyla totiž nijak idylická, provázely ji nejen zmíněné epidemie, ale také hladomor. Jeho oběti připomíná kamenná stéla z roku 1316, roku Karlova narození. Výstava představuje na 250 exponátů zapůjčených z celého světa. Jedna z jejích sekcí se věnuje i sbírání relikvií.

"Byl nadšeným sběratelem relikvií. Pro něj to ale nebyl jen výraz zbožnosti, ale i výraz politického přemýšlení. Karel přesně věděl, kterou relikvii chce získat, takže sbíral relikvie českých a říšských patronů, ale především relikvie pašijové, což jsou památky na poslední dny života Ježíše Krista, které byly samozřejmě strašně vzácné. Platilo také, že kolik a jaké relikvie panovník měl, podle toho byl vnímán."

Výstava zachycuje podoby Karla IV., dobové pohoršení nad módou, kterou nosil, i jeho rodinu. Z Janova např. byly dovezeny vzácné fragmety mramorové náhrobku Karlovy babičky Markéty Brabantské. A nechybí ani zachycení pohřbu Karla IV., ostatně právě při něm prý poprvé profesor pařížské Sorbony Vojtěch Raňkův z Ježova ve své smuteční řeči pronesl přízvisko Otec vlasti.

Rukavice Karla IV, foto: Archiv Národní galerie

Výstavu Karel IV. 1316 - 2016 doplní doprovodný program pro dospělé, školy i rodiny. Návštěvníky na komentovaných prohlídkách provedou autoři včetně Jiřího Fajta, který ale dopředu varoval, že je potřeba kvůli jejich délce si vzít svačinu. Proběhne také cyklus přednášek zahraničních odborníků, koncerty nebo různé dílny zaměřené třeba na středověkou malbu nebo zlatnické řemeslo. Výstava je k vidění do 25. září.