Karlovarské Vřídlo, nejteplejší pramen v Česku, opět tryská ve Vřídelní kolonádě

Gejzír horké minerální vody tryskající do výšky 12 metrů. Vřídlo - největší karlovarský pramen termální vody, který je s úctyhodnou teplotou 73 stupňů Celsia zároveň nejteplejším minerálním pramenem Česka, tryská v letošní lázeňské sezoně na původním místě a v původní podobě. Do vřídelní síně kolonády se vrátil po šesti letech.

Gejzír Vřídla je unikátní přírodní úkaz. Za minutu vydá průměrně 2 tisíce litrů minerální vody a díky vysokému tlaku vystřikuje až do výšky 12 metrů. Na více než šest let bylo ale Vřídlo přemístěno před budovu kolonády - na Divadelní náměstí, kde tryskalo v regulované síle. A to z důvodu rozsáhlé rekonstrukce, kterou probíhá vřídelní kolonáda.

Vřídlo - největší karlovarský pramen|Foto: Slavomír Kubeš, ČTK

„Jsem ráda, že se nám podařilo ten vývěr vrátit zpátky. Věřím, že opravy kolonády budou dál pokračovat,“ uvedla primátorka Andrea Pfeffer Ferklová (ANO). Ve městě se nyní pracuje na třetí etapě rekonstrukce kolonády. Podle náměstka primátorky Petra Bursíka (ODS) je potřeba upravit i místo na Divadelním náměstí, kde byl provizorní vývěr: „Mělo by tam být pítko, tak aby si každý mohl ochutnat Vřídlo.“

V současnosti je Vřídlo kromě Zámeckého pramene jediným pramenem využívaným ke koupelím. Blahodárně působí zejména při kožních a pohybových potížích. Má také příznivý vliv na činnost srdce a ledvin. Posiluje nervový a imunitní systém, uvolňuje tkáně a prokrvuje svalstvo.

Vřídlo se ale užívá i při pitné kúře. Léčivé vlastnosti má nejvyšší, pokud se pije přímo v místě svého vývěru. Léčivý je i samotný prostor výtrysku, do kterého se vypařuje horká minerální voda.

Vřídlo - největší karlovarský pramen|Foto: Slavomír Kubeš, ČTK

„Pramen vyvěrá ze země právě tady, protože tady si voda našla nejsnadnější cestu vzhůru. Ta tady vzniká na křížení zlomu neboli poruch zemské kůry, které sahají někdy velmi hluboko, až do zemského pláště,“ vysvětlil Českému rozhlasu hydrogeolog a balneotechnik Tomáš Vylita ze Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád.

Pro mnoho pacientů je ale vřídelní voda příliš horká, proto se chladí a je rozváděna pro pitnou kúru do pěti pitných stojanů, kde má teplotu 50 a 30 °Celsia. Část termální vody slouží k zásobování lázeňských provozů, část vody se používá pro výrobu karlovarské vřídelní soli a z vřídelní vody se vyrábí i oblíbené karlovarské suvenýry, včetně kamenných růží, které nikde jinde na světě nenajdete.

Vřídelní kolonáda|Foto: Zdeněk Trnka, Český rozhlas

Z historie

Nejstarší zprávy o jímání Vřídla pocházejí z 16. století. Již v první polovině 17. století byly nad Vřídlem a v jeho okolí vybudovány obecní lázně. Samotný gejzír horké minerální vody kryla od 16. století celá řada staveb jako například barokní budova, empírová kolonáda či litinová kolonáda. Ta ale byla v roce 1939 rozebrána z důvodu koroze a na dalších 27 let byla nahrazena dřevěným provizoriem.

ČTĚTE TAKÉ

Karlovy Vary jsou pro všechny

Poslední stavba obklopující vřídlo - prosklená železobetonová kolonáda - pochází z konce 60. let 20. století. Byla postavena v letech 1969-1975 ve funkcionalistickém slohu podle projektu architekta Jaroslava Otruby.

Slavnostní otevření kolonády proběhlo 11. května 1975. Kolonáda tehdy nesla jméno kosmonauta Jurije Gagarina a byla tam umístěna také jeho socha. Předpokládaná životnost objektu byla 80 let.

Vřídelní kolonáda|Foto: Zdeněk Trnka, Český rozhlas

Autor projektu rekonstrukce vřídelní kolonády, architekt Jiří Janisch, se rozhodl novou podobu vřídelní síně co možná nejvíce přiblížit právě té Otrubově. Odborníci upozorňují, že ačkoliv Otrubova stavba vykazuje četné architektonické kvality, mnozí jí dodnes vnímají jako cizorodý prvek v historickém centru města.