Karlovy Vary zahájí lázeňskou sezónu. Jejich Vřídlo tryská až do výšky 12 metrů
Karlovy Vary zahájí o víkendu lázeňskou sezónu. Začne svěcením pramenů, městem projde průvod Karla IV. Atmosféru dokreslí řemeslný jarmak, koncerty a Jarní porcelánové trhy. Nejznámějším pramenem je Vřídlo. Bylo zachycené v 16. století a tryská do výšky 12 metrů.
A je pěkně horké. Má teplotu 73,4 stupňě Celsia. O karlovarských pramenech toho hodně ví geolog Tomáš Vylita.
Kousíček od nás tryská vřídlo. Existuje něco, co se ještě o Vřídlu neví?
"Myslím, že už se toho ví dost. Nicméně hodně lidí má pocit, že je tam čerpadlo, které žene vodu k povrchu. Není to tak, není tam čerpadlo. Je to takový souboj vody a plynu, který tu vodu doprovází, je to oxid uhličitý.
Možná se neví, jak je stará voda Vřídla, než se k nám dostane z hlubin zemských. Zasákla v okolí několika set kilometrů kolem Karlových Varů. Dostala se do hloubky, ohřála se, obohatila se o minerální látky, potkala se s tím plynem. A za zhruba 35.000 let se dostává ve formě Vřídla nebo malých pramenů k povrchu, ale voda si samozřejmě při výstupu po těch puklinách a trhlinách přibírá i vody, které jsou mladší."
Vřídelní voda má teplotu přes 70 stupňů Celsia. Stává se vám, že si turisté chtějí sáhnout na vodu, jestli je opravdu takto teplá?
"Ano, určitě se o to snaží. Někteří se snaží do těch váz a vřídelní mísy vlézt. Ta voda už se potom při dopadu v té míse ochladí, takže už není tak horká, je docela příjemná. Tím nikomu neradím, aby se v tom koupal, ale samozřejmě každý je zvědavý.
Je spousta lidí, a divili byste se kolik, kteří chodí s teploměrem a měří ty teploty. A pak nám vyčítají, že se třeba liší od hodnoty, která je uvedená na informační tabulce. Ale to není tím, že by se nám prameny ochlazovaly nebo oteplovaly, ale tím, že jsou ovlivněny v těch posledních pár metrech venkovní teplotou vzduchu."
Právě voda z Vřídla se v lázních rozvádí. Teplota je stejná, nebo se nějak ochlazuje?
"My vřídelní vodu neochlazujeme, ale samozřejmě po odebrání z vrtů, které jímají vodu, ji měříme a rozvádíme čtyři kilometry dlouhým potrubím či spíše systémem potrubí. Takže ta voda se ochlazuje přirozeným během, a na konci už nemá těch 73,4, ale má kolem 60 až 65 stupni, v závislosti na vzdálenosti od Vřídla."
I to je dost.
"Ano, i to je dost. Musí se zchladit, než se dostane do kontaktu s pacientem nebo klientem lázní."
Karlovy Vary, není jenom Vřídlo. Je tady několik dalších pramenů.
"Číslo, které se užívá v novinách, v knihách, nebo kdekoliv na webech, je 12 pramenů."
A třináctým pramenem je bylinný likér Becherovka?
"Je to tak. Becherovce z tradice necháváme třináctku. Ale máme i pramen 14 a 15. A když to vezmeme celkově, tak v tuto chvíli tady vyvěrá kolem 85 pramenů. Ne všechny jsou ale přístupné veřejnosti k pitným kúrám, k té hlavní proceduře, kterou tady poskytujeme. Jsou určené pro měření. My neustále sledujeme tlak, teplotu, vydatnost proplynění těch našich termálních vod, protože to je součást jejich preventivní ochrany."
Vy sám osobně máte rád nějaký pramen, o kterém se tady neví?
"No, dá se pít ten starý původní Mlýnský pramen, to je stará jímka na skalní rozsedlině. Čili to skutečně můžu pít jen na své vlastní riziko, ale nemůžu k tomu pustit někoho z klientů."
Prameny se pijí z krásných lázeňských pohárků
"Ty první nádoby, ze kterých se voda popíjela od dob Václava Payera (středověký český lékař a balneolog), což znamená někdy v první třetině 16. století, byly kameninové. Rozhodně neměly ten dnešní tvar, hubičku a zúžený půdorys. Byly to stejné nádoby, z jakých se pilo pivo, víno, cokoliv jiného. Teprve později se vyvinul ten dnešní běžný tvar, to znamená hubička a zúžený půdorys, aby ten povrch olné hladiny byl co nejmenší. Ta voda tak neodvětrává, a když to řeknu laicky, nesnižuje se obsah oxidu uhličitého, tak je chutnější."
K lázním patří i lázeňské oplatky
"Nejtradičnější jsou oříškové. Vyrábí se i druhy, které mají přísadu z vřídelní soli. Některé z těch oplatek mají ochrannou známku. Jsou chráněny nejenom v Čechách, ale v rámci EU jako tradiční výrobek této oblasti."
Karlovy Vary mají jedno specifikum, a to jsou kamenné růže. Jak ta růže vzniká?
"Kamenná růže je sice poetický název, ale ona je to růže z takového speciálního materiálu. Je povlakovaná sintrem, našim nejmladším vřídlovcem. Vyrábí se sprchováním z přebytečné vody Vídla. Jedna růžička trvá kolem pěti dnů. Je to dost pečlivá, sofistikovaná manuální práce. Je to skutečně manufaktura, kde náš pracovník musí denně zasáhnout do toho procesu, otočit tu růžičk, nebo ji posunout vertikálně či horizontálně tak, aby ten povlak byl rovnoměrný, byla zajímavá barevnost, a aby ta růžička, ten konečný produkt byl hezký."
Související
-
Lázeňská zastavení
Lázeňství v Česku má tradici a je vyhlášené po celém světě. Unikátní léčebné metody, krásná příroda, zajímavá historie. Navštivte s námi nejznámější české lázně!
-
CZECH MADE – příběhy českých objevů a značek
Desítky průlomových objevů a patentů z minulosti i současnosti dokazují, že českým vynálezcům se podařilo několikrát změnit svět.
