Kauza Investiční a poštovní banka

r_2100x1400_radio_praha.png

Po roce se na přední stránky českých novin znovu dostala kauza Investiční a poštovní banky. Výsledky své práce totiž zveřejnila poslanecká komise, která okolnosti řešení loňské krize kolem této významné české banky vyšetřovala. Více Jaromír Marek.

Že se v Investiční a poštovní bance něco děje bylo jasné už na jaře roku 2000. Brzy se rozkřiklo, že banka má problémy a její přepážky vzali útokem klienti. Krize IPB nebyla nečekaná. Všechno začalo už v roce 93, kdy ztratil stát nad bankou kontrolu, o pět let později byla prodána bankovní skupině Nomura. Ta sice navýšila základní jmění banky, ale vliv ponechala v rukou dřívějších manažerů. Nebyla ani sto zbavit IPB množství špatných úvěrů a protože neměla státního akcionáře, který by jí pomohl jako České spořitelně či Komerční bance, hledala jiné cesty. Převáděla špatné pohledávky na jiné společnosti a zkreslovala účetnictví. To jí sice umožnilo skutečný stav nějakou dobu maskovat, ale ne na pořád. V srpnu 99 zahájil bankovní dohled České národní banky hloubkovou kontrolu. Výsledky byly více než vážné a vše skončilo uvalením nucené správy a bleskovým prodejem Českoslovesnké obchodní bance. Tento prodej však nyní komise označil za bezprecedentní, netransparentní a poškozující zájmy státu. Bylo možné řešit situaci jinak? To je otázka pro Miroslava Kalouska. Kritici vládního postupu vytýkají i to, že banka měla být raději nějprve ozdravena a potom teprve prodána. Nikoli fakticky darována jiné soukromé firmě. Navíc není pravda, že nebyla jiný zájemce. S tím však Bohuslav Sobotka nesouhlasí. Nad kauzou IPB stále visí řada otazníků. Proč vláda podlehla naléhání bývalého ministra Mertlíka a souhlasila s celou akcí, která potom proběhla přesně podle scénáře, který jemu a guvernérovi ČNB Tošovskému předložili na tajné schůzce v Paříži sami zástupci ČSOB. A to dokonce dva týdny před samotnou akcí?!

Na otázku proč se tak stalo, odpověděl v jednom časopise profesor Vysoké školy ekonomické, někdejší generální ředitel a později předseda dozorčí rady IPB Miroslav Tuček:

"Mám dojem, že v tomto případě není vyloučeno (ale není ani prokázáno), že by v tom mohly hrát roli nějaké velké úplatky. ČSOB toto převzetí připravovala řadu měsíců předem. Měla dokonce i vypracovány seznamy, koho na hodinu propustí, koho si nechá, koho bude zvažovat. Hlavní motiv, proč k převzetí došlo, byl ale politický... Úplatky, o kterých jsem hovořil, byly jinde, ne v bance. Ale nechci říkat víc," uvedl profesor Miroslav Tuček.