Odtajnění bez překvapení

Vyrovnání s japonskou Nomurou kvůli Investiční a poštovní bance (IPB) nepřišlo český stát tak draho, jak by mohlo. Vyplývá to z materiálů a smluv, které v pondělí zveřejnilo ministerstvo financí. Česká republika díky dohodě o narovnání s touto japonskou bankou ušetřila celkem 17 miliard korun.

Začněme od začátku. Česká národní banka zavedla na IPB nucenou správu 16. června 2000 a o tři dny později byly veškerá aktiva a závazky IPB převzaty ČSOB. Prodaná aktiva banky byla garantována českým státem a velká část nedobytných pohledávek byla následně převedena na státní Konsolidační agenturu. Po krachu IPB se na plné obrátky roztočil kolotoč vzájemných žalob mezi hlavními hráči nucené správy a prodeje majetku IPB do rukou ČSOB: státem, Československou obchodní bankou a Nomurou.

Zmíněná dlouho utajovaná dohoda uzavřela dlouholeté spory Česka s japonským investorem. Ten původně držel 46 procent akcií zkrachovalé IPB. Po nucené správě a prodeji IPB Československé obchodní bance (ČSOB) tvrdila Nomura, že vláda porušila dohody o ochraně investic. Arbitráž v Londýně jí dala za pravdu. Nomura požadovala nejprve 40 poté až 70 miliard korun. Česká republika se s ní pak v roce 2006 dohodla na mnohem nižším vyrovnání. Podle kompenzačního vzorce, který ve smlouvě schválila Topolánkova vláda na návrh tehdejšího ministra Vlastimila Tlustého, zaplatil stát Nomuře jen 3 miliardy a 400 milionů korun. Podle prosincového verdiktu Rozhodčího soudu Mezinárodní obchodní komory v Paříži ale nemá ministerstvo financí nárok na 34 miliardy 200 milionů korun, které požadovalo vůči ČSOB za záruky poskytnuté při převzetí krachující IPB. Ministr financí Miroslav Kalousek se pokusil vysvětlil důvody, proč tomu tak je:

Miroslav Kalousek, foto: ČTK

"Můžeme to interpretovat tak, že buď nucený správce, který měl prodávat majetek v hodnotě 34 miliard, ho prodal ze soboty na neděli bez výběrového řízení za jednu korunu. Nebo majetek, který měl mít hodnotu jednu korunu, protože byl za jednu korunu prodáván, česká vláda přeplatila svými garancemi o 34 miliard. V každém případě vznikla daňovému poplatníkovi škoda 34 miliard. A za to někdo nese odpovědnost."

Nutno však také zmínit, že podle mluvčího ČSOB Iva Měšťánka má banka několik rozsudků, ve kterých arbitráže konstatovaly, že hodnota krachující IPB byla v momentě převzetí jednoznačně záporná nebo nulová.

Rozhodnutí pařížského tribunálu ve sporu státu s ČSOB zvyšuje náklady státu na záchranu někdejší IPB o další téměř 2 miliardy korun na celkových 170 miliard korun. Ministr financí už oznámil, že se chystá podat trestní oznámení na členy bývalé sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana, s výjimkou bývalého ministra průmyslu Miroslava Grégra, který pro tuto transakci nehlasoval, na tehdejšího guvernéra České národní banky Josefa Tošovského a na konkurzního správce zkrachovalé IPB Petra Staňka.

Smlouvu s japonskou Nomurou chtěl zveřejnit už někdejší ministr financí Vlastimil Tlustý, nemohl ale kvůli dalším probíhajícím sporům ohledně zkrachovalé IPB:

"My jsme plánovali její zveřejnění už průběhu roku 2007, protože jsme samozřejmě chtěli, aby bylo známo, že to je jeden z prvních dokumentů, a asi poslední, který v celé složité kauze IPB - ČSOB znamenal pro stát úsporu, nikoliv zvýšené výdaje. Nezveřejnili jsme ji proto, že se čekalo na úspěch dohody s ČSOB. Ten se ale nikdy nedostavil."

Premiér Petr Nečas považuje zveřejnění smlouvy s Nomurou za správný krok:

"Já mohu pouze říci, že ten krok považuji za správný, ten krok přispěje k transparentnosti jednak veřejného rozhodování orgánů jako je vláda, a také, protože potenciálně má své rozpočtové konsekvence, tak i za transparentní z hlediska veřejných financí."

Z odtajněné dohody také vyplývá, že Česko jen za právníky ve sporu utratilo 750 milionů korun.