Konec sporů s Nomurou – prohra nebo úspěch?

Přes tři a půl miliardy korun zaplatí český stát japonské společnosti Nomura za prohranou arbitráž přesto, že obě strany předloni na podzim uzavřely smír a zastavily vzájemné spory. A i když se bude tato suma v deficitním rozpočtu hledat velmi těžko, ministerstvo financí hovoří o úspěchu.

Ministr financí Miroslav Kalousek, foto: ČTK

Stát zaplatí Nomuře za prohranou arbitráž kvůli zkrachovalé Investiční a poštovní bance asi 3 miliardy a 650 milionů korun. Stanovení sumy vysvětluje mluvčí Nomury v České republice Jiří Hrabovský: "Tribunál stanovil hodnotu bývalé IPB k okamžiku, kdy na ni byla uvalena nucená správa. To znamená k 16. červnu 2000. A stanovil tuto hodnotu na 34,2 miliardy korun. Od této hodnoty se nyní bude odvíjet výpočet odškodného, které stát Nomuře zaplatí za to, že byla poškozena její investice v IPB a dospějeme tak k částce 2,8 miliardy korun plus úroky. To by mohlo nakonec vyjít kolem tři a půl miliardy."

Podle ministra financí Miroslava Kalouska splácení nebude úplně jednoduché. "Vstoupíme samozřejmě v jednání s Nomurou o způsobu platby, neboť arbitrážní nález nám ukládá lhůtu deseti dnů a my bychom se rádi dohodli o nějakém odkladu a komfortnějším způsobu placení pro Českou republiku. Ale to je samozřejmě dohoda obou dvou stran. Jinak ta povinnost nám vznikla pátečním dnem."

Přesto resort hledí na výsledek jako na úspěch, říká Radek Šnábl z ministerstva financí: "V březnu 2006 Česká republika prohrála v tzv. mezitímním nálezu tu odpovědnostní část a bylo rozhodnuto o tom, že Česká republika porušila v roce 2000 své mezinárodní závazky a způsobila investorovi škodu. Ano, vzhledem tomu, že žaloba byla na 40 miliard a vzhledem k tomu, jak celý spor probíhal, je to úspěch."

Minulý pátek byla vyčíslena odpovědnost, kterou českému státu ve sporu proti Nomuře již v březnu 2006 přisoudila londýnská arbitráž. Podle ní stát neochránil investici Nomury do IPB. Na podzim téhož roku Česko uzavřelo s Nomurou smír a obě strany zastavily další vzájemné spory a žaloby. To se nelíbí bývalému ministrovi financí ve vládě Miloše Zemana Pavlu Mertlíkovi. "Domnívám se, že vláda České republiky bude tady mít ještě občanům co vysvětlovat. Vláda stáhla svoji protižalobu u druhé arbitráže, ve které Česká republika žalovala Nomuru o náhradu za škody, které způsobila Nomura České republice." Smlouva o smíru je navíc utajena, zdůrazňuje Mertlík.

Jím zmíněná arbitráž proti Nomuře však podle Radka Šnábla z ministerstva financí neměla šanci. "Česká republika prostě udělala žalobu na Nomuru a nikdo nebyl schopen hodnověrně zdůvodnit, co vlastně žalujeme. První krok, který jsme udělali, je, že jsme požádali právníky české strany, aby nám odprezentovali, jakým způsobem odhadují výsledky. Já tu prezentaci dodneška mám schovanou a tam je jasně řečeno: konzervativní odhad našich šancí je nula."

Dohoda je podle Šnábla utajená proto, že spory měly i třetího účastníka – Československou obchodní banku. Od ČSOB, která za korunu koupila zkrachovalou IPB, dnes stát požaduje 27 miliard korun. Tvrdí, že IPB měla v době prodeje podstatně větší hodnotu, než se tehdy soudilo. A po pátečním londýnském verdiktu, podle něhož byla hodnota IPB dokonce větší než 34 miliardy korun, zvedne stát své požadavky vůči ČSOB o dalších sedm miliard korun.