Kdyby Ogden uměl česky...
Nonsensová poezie má v zahraničí silnou tradici a do Čech jména některých autorů dosud nedorazila. Ogdan Nash je jedním z nich. Malou ochutnávku z jeho rozsáhlé tvorby nabízí překladatel Jiří Weinberger pod titulem "Kdyby Ogden uměl česky - What If Ogden Could Speak Czech".
Básně Termit a Dneska jsem nešel do kostela patří mezi první, které díky Jiřímu Weinbergerovi promlouvají k českému čtenáři. Kdyby Ogden uměl česky What if Ogden could speak czech je kniha dvojjazyčná. Každá dvojstrana nabízí na levé polovině originál, na pravé český převod.
Jak vysvětlil překladatel, iniciátorem české edice Ogdena Nashe byla Čechoameričanka Věra Bořkovcová:
"Moje znalost o Ogdenu Nashovi vznikla z titulu článku, který o mně napsala profesorka Bořkovcová. Ten titul zněl: Jiří Weinberger - český Ogden Nash. A já jsem se jí zeptal, proboha kdo to teda jsem? A ona mě upozornila, že v Americe existuje básník, Ogden Nash, jehož předkové jsou mimochodem zakladateli města Nashvill, a že píše podobně. No tak jsem se podíval na Google a zhrozil jsem se, že neznám člověka, který je v Americe možná známější než Edward Lear nebo Poe nebo Morgenstern."
Ogden Nash se narodil v americkém státě New York v roce 1902 a za svůj 70letý život napsal na 1500 básní. Kolik básní se do knihy dostalo?
"Dvacet šest a je to už výsledek dvojího nebo dokonce trojího filtrování. Už profesorka Bořkovcová odfiltrovala, co nás tady zajímat nebude, ba nemůže. Pak jsme odfiltrovali ty americké aktuality, někdy velmi dlouhé básně, které by zajímaly možná historiky. Pak jsme došli k 15 procentům, polovina z těch 30, co se mě tak nějak týká, a další filtr byl, že se mi ledacos nepodařilo přeložit. Tak to jsem doufám svědomitě do té knížky nedal."
Jiří Weinberger je statistik a svoji matematickou profesi vyvažuje literárními aktivitami. Podle divadelníka a spisovatele Ivana Vyskočila, kterého si Weinberger vybral za kmotra knihy, zároveň tato dvojdomost dává Weinbergerovým textům šanci beze spěchu dozrávat, což mají podobné jazykově vynalézavé texty velmi zapotřebí. Matematická profese totiž autorovi neodčerpává literární energii.
"Jsou to věci, které v tom jazyce zrají. A rád bych některé z nich, které ve mně vzbudily takový menší otazníček, kde jsem si říkal, že tohle by mohlo jít ještě o kousek dál, rád bych se s nimi setkal za takových deset let. Když se velmi značný a matematický intelekt setkává s poezií, obě tyhle veličiny mají vůči sobě určitý stud. A když ten stud překonají, aby zjistily, jak jsou si blízké, no tak to trvá někdy určitou dobu, dá to jisté experimentace a přináší to takové neklidy. A tahle dvojdomost, ta mě u Jiřího od našeho prvního setkání - a to už je dost dlouho - ta mě u něj vždycky poutala a bavila."
Kniha "Kdyby Ogden uměl česky What if Ogden could speak czech" není reprezentativním výborem z tvorby amerického klasika 20. století, ale spíš nabídkou, jak vidí Nashe český básník a kabaretiér Jiří Weinberger. Grafická podoba knihy se opírá o hravou kresbu Petra Síse.
