Kinterovy nervózní stromy

Pražská Galerie Rudolfinum otevřela už svou stou výstavu. A protože je jejím autorem výtvarník Krištof Kintera, zaplnily historické sály pračky, všemožné součástky a dráty nebo „hora sněhu“.

Na výstavě Krištofa Kintery lze narazit nejen na nervózní stromy, foto: ČTK

Spadlý lustr v Masarykově pracovně je jen začátek výstavy s názvem Nervous Trees. A na nervózní stromy na ní opravdu narazíte a nejen na ně, třeba i na 80 praček nebo na míče, na hodně míčů:

"Stala se z toho taková závislost. Pořád jsme přinášeli nové a nové druhy balónků, míčků a nedalo se to zastavit. Zastavilo se to až termínem basilejského Museua Tinguely."

Ve své tvorbě využívá Krištof Kintera všechny možné materiály, média, technologie a předměty. Stačí připomenout jeho pohybující se kyblík nebo lampu pod Nuselským mostem svítící vzhůru a připomínající ty, kteří se na tomto místě skokem rozhodli ukončit svůj život. Podle kurátora výstavy Davida Koreckého se Kintera neopakuje a věnuje se důležitým tématům doby:

Krištof Kintera, foto: ČTK

"Je schopen velké nebo závažné téma reflektovat komplexním způsobem. Když má chuť být veselý, hravý a bavit se, tak už to není jenom jeden fórek, jedna skica, jedna kresba, jedna socha, ale je to už nějaká instalace nebo nějaký environment. Vstup do prostředí, který Krištof přetvoří, abychom ho viděli jinýma očima."

Co zůstane na zemi

Výstavu už navštívila naše kolegyně Milena Štráfeldová:

"Já znám samozřejmě některá díla Krištofa Kintery z minulosti a znovu se mi potvrdila jedna věc: Krištof je velký Buřič. To je první dojem, který člověk má z jeho děl. Těžko jim říkat sochy nebo plastiky, protože on použije opravdu všechno, co se normálně vyhodí například do elektroodpadu. Používá tam různé součástky z rozvodných desek a z nich najednou rostou květáky. Nebo celou podlahu výstavní síně pokryl takovou zvláštní mapou, která připomíná město z výšky a je složená ze samých droboulinkých šroubečků, drátků a podobných věcí. Na první pohled to působí samozřejmě jako hračička, jako když někdo náhodně smete smetákem to, co mu po kutění zůstalo v dílně, ale myslím si, že on má ty věci velmi promyšlené a v zásadě mu jde o to, jak žijeme v dnešním světě plném odpadu a techniky. On si pak s tou technikou hraje zpátky tak, že se z ní snaží vytvořit trošku hračku, ale přitom nás nutí přemýšlet, jestli je to všechno správné a co je důležité."

Výstava Krištofa Kintery je v Galerii Rudolfinum k vidění do 26. listopadu.