Klausova podmínka pro Lisabon

Prezident Václav Klaus požaduje, aby před podepsáním ratifikačního dokumentu k Lisabonské smlouvě k ní byla připojena poznámka týkající se listiny základních práv. Měl se tak vyjádřit ve čtvrtečním telefonickém rozhovoru se švédským premiérem, který nyní předsedá Evropské radě. Sám Václav Klaus v této věci držel bobříka mlčení, reakce politiků na tuto podmínku však na sebe nenechaly čekat.

Prezident Václav Klaus|Foto: Radio Prague International

Agentura Reuters, které švédský premiér Fredrik Reinfeldt obsah rozhovoru sdělil, soudí, že Václav Klaus vytvořil další překážku ratifikace Lisabonské smlouvy. Předseda švédské vlády se prý do Prahy marně pokoušel dovolat již od minulé soboty. Klausova slova pak označil za špatnou zprávu při špatné příležitosti. Dal jsem mu jasně najevo, že to, co dělá, není správné, a vím, že řada mých kolegů má stejný názor, řekl prý s neskrývaným zklamáním jindy diplomaticky opatrný švédský premiér.

Také Francie se staví proti novému požadavku českého prezidenta. Podle šéfa francouzské diplomacie Bernarda Kouchnera není možné jednou schválený text měnit. V této podobě o ní už hlasoval český parlament, prohlásil francouzský ministr zahraničí a dodal, že nepochybuje, že prezident Klaus ještě bude strůjcem mnoha dalších obtíží.

Jiří Paroubek

Na domácí politické scéně se k podmínce Václava Klause vyjádřil šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek. Podle něj "by to mohlo být akceptovatelné, pokud by to neznamenalo znovuotevření procesu ratifikace v dalších 26 zemích". Předseda zelených Ondřej Liška naopak za informací vidí další snahu o obstrukce.

Předseda sněmovního zahraničního výboru za ČSSD Jan Hamáček je ve své reakci opatrný:

"Mně osobně by takový požadavek velmi překvapil, protože pan prezident pověřil vládu České republiky a potažmo předsedu vlády sjednáním Lisabonské smlouvy. Byl průběžně informován o průběhu jednání a nikdy během toho procesu neuplatnil žádný požadavek či výhradu, že by snad Česká republika měla požadovat jakousi výjimku na platnost Listiny základních práv a svobod."

Zdroj: Evropská komise

Podle senátora ODS a bývalého vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry je prezidentův požadavek překvapivým tahem:

"Já si neumím představit, že by prezident republiky chtěl tu smlouvu nějakým způsobem úplně shodit ze stolu. To já si skutečně neumím představit. On asi hledá nějaké východisko a bude muset odkrýt karty."

Podle polského listu Rzeczpospolita, který se odvolává na nejmenovaný zdroj z Klausova okolí, chce český prezident dodatkem k Lisabonské smlouvě o reformě evropských institucí znemožnit obnovení majetkových nároků poválečných vysídlenců z někdejšího Československa. Podle hlavy českého státu prý může právě listina základních práv otevřít cestu k majetkovým požadavkům na území bývalých Sudet, odkud byli po druhé světové válce odsunuti Němci.

Požadavek Václava Klause má v Česku příznivce. Podle jednoho z předních kritiků smlouvy, senátora ODS Jaroslava Kubery, prezidentův požadavek ladí s jejich ústavní stížností:

Jaroslav Kubera

"Samozřejmě nejenom ladí s naší ústavní stížností, ale i s našimi opakovanými výhradami právě k listině, o které se jednou tvrdilo, že je součástí smlouvy, po druhé, že není. Já jsem opakovaně říkal, že pozice České republiky jako poslední ratifikující země je nesmírně výhodná a dá se napravit to, co vyjednavači eventuálně opomněli. Tehdy to svaté nadšení bylo příliš veliké, takže se nikdo nenamáhal příliš oponovat. Nebyl důvod, proč si nevyjednat stejné op-outy jako Británie a Polsko."

Chartu základních práv Evropské unie, nazývanou také Listina základních práv, schválili šéfové států v roce 2000 během zasedání Evropské rady v Nice. Není to právně závazný text, avšak všechny členské státy se zavázaly ustanovení charty dodržovat.