Kolín - město dechovky

Kolín, foto: Pajast, public domain
0:00
/
0:00

Když se řekne Kolín, většině se vybaví slavný festival dechových hudeb Kmochův Kolín. Ale město má i jiné zajímavosti. Například je tu jeden ze čtyř katedrálních chrámů v České republice a odehrála se tu slavná bitva u Kolína, kterou vyhrála vojska Marie Terezie. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Chrám sv. Bartoloměje, foto: Pajast, public domain
Už v dobách římského impéria tu bývala prastará křižovatka tří důležitých obchodních cest. Historie královského města Kolína se začala psát ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II., kterému se také říkalo král železný a zlatý. Není jisté, jak přišlo město ke svému názvu. Jedna z verzí říká, že původní Kolín byl na nevhodném podloží, obyvatelé museli domy zpevňovat kůly a od těch už je ke jménu Kolín blízko. Možná sem název přenesli osídlenci z německého Porýní, kde je Kolín nad Rýnem. Jak to bylo se už asi nedozvíme. Ale jako svědek dávné minulosti se v centru města dodnes tyčí gotický chrám svatého Bartoloměje. Jak uvedl historik zdejšího muzea Ladislav Jouza, na změně podoby chrámu se později podílel Petr Parléř, stavitel pražského chrámu sv. Víta.

"Chrám sv. Bartoloměje patří z hlediska architektury mezi katedrální stavby. A není jich v Čechách mnoho - jsou pouze čtyři. Je to Kolín, Sedlec u Kutné Hory, přímo v Kutné Hoře ještě chrám sv. Barbory a v Praze chrám sv. Víta. Jinak v chrámu jako takovém se nachází řada uměleckých děl. Jsou zde také náhrobky z gotického období. Třeba pověstný náhrobek rytíře Kolovrata Žehrovského, který proslul svými souboji na diplomatické misi českých šlechticů po západní Evropě."

Židovský hřbitov, foto: Pajast, public domain
Prastaré kořeny má v Kolíně i židovské osídlení. Za vlády Rudolfa II. byla v Kolíně hned po Praze druhá největší židovská komunita v Čechách.

"Ve 30. letech 17. století byl Kolín nazýván Jeruzalémem na Labi. Proč tomu tak bylo? Jednou z možností může být blízkost Kutné Hory, protože v pohusitském období nesměli v Kutné Hoře sídlit Židé. Pokud chtěli participovat na obchodu se stříbrem, tak museli bydlet v okolí a Kolín byl výhodný. Z hlediska památek je nejzajímavější starý židovský hřbitov. Nejstarší náhrobky pochází z roku 1492 a pohřbívalo se tu až do 80. let 19. století. Je tam i náhrobek Becalela, což byl syn pověstného pražského rabína a učence Rabbiho Löwa."

Synagoga, foto: Ben Skála, CC BY-SA 2.5 Generic
Mezi židovské památky patří i kolínská synagoga, která je přístupná a konají se zde koncerty. Kolín sehrál za války smutnou úlohu. V roce 1942 byl jedním z míst, kam se soustředilo židovské obyvatelstvo z rozsáhlého okolí. Asi 2000 lidí pak bylo transportováno směrem na Terezín. Část z nich však byla přesazena do likvidačního vlaku. Na konci války se vrátilo jen několik desítek Židů a židovská obec zde dožívala do počátku 50-tých let.

Blízko Kolína se odehrávala i slavná bitva. Dá se říct, že se tu roku 1857 rozhodovalo o osudu habsburské monarchie. Proti sobě stála vojska Marie Terezie a pruského krále Bedřicha II. A tím, kdo postupoval, byly pruské jednotky. Zastavit je měl u Kolína velitel záložní armády polní maršál Daun.

Kolín, foto: Miloš Turek
"Polnímu maršálovi Daunovi se podařilo zaujmout výhodnou pozici poblíž Kolína a očekával zde útok pruských jednotek. Prusové doposud ve všech zásadních bitvách, které svedli s vojsky Marie Terezie, zvítězili. V této bitvě měl Daun lepší polohu, měl přes 50 tisíc vojáků. Bedřich útočil z chodu a měl 30 tisíc vojáků, přesto útočil a byl odhodlán zvítězit. Daunovi se nakonec podařilo odhadnout jeho úmysl a nakonec rozhodnout bitvu ve svůj prospěch. Byla to velice krvavá bitva, padlo v ní několik tisíc vojáků. Marie Terezie byla velice vděčná za toto vítězství a nechala založit Řád Marie Terezie, který se stal nejvyšším vojenským řádem."

Říká se, že zvrat v bitvě nastal po útoku dragounského pluku, který byl sestaven z mladých, dosud nevycvičených vojáků. Maršaul Daun k útoku svolil až na opakovanou prosbu s poznámkou: "Stejně se svými holobrádky nic velkého nedokážete!" Plukovník Thiennes jeho slova zopakoval svým vojákům a útok jeho "holobrádků" skutečně způsobil v bitvě zvrat. Na paměť tohoto vítězství žádný příslušník onoho dragounského pluku "holobrádků" nenosil až do konce habsburské monarchie vousy ani knír. Dnes bitvu u Kolína připomínají dva památníky. Známější je poblíž obce Křečhoř a na jeho vrcholu je rakouský orel. Byl postaven v roce 1898 a z druhé strany je připomínka padesátiletí vlády Františka Josefa II. U pomníků se pravidelně konají vzpomínky na padlé vojáky i rekonstrukce této slavné bitvy.

Kolín má i řadu slavných rodáků. Pochází odtud básník Svatopluk Machar, fotografové Josef Sudek a Jaromír Funke. Narodil se tu Jakub Krčín z Jelčan.

Kmochův Kolín, foto: David Sedlecký, CC BY-SA 3.0 Unported
"To byl slavný rybníkář, který se proslavil zejména v Jižních Čechách a jehož monumentální dílo Rožmberk představuje vrcholné dílo české rybníkářské školy. Z dalších osobností je možné zmínit slavného mima Jeana Gasparda Deburau, který se narodil roku 1796. Těsně před jeho narozením Kolín vyhořel a jeho maminka musela bydlet u svého manžela, který byl vojákem, takže se budoucí mim narodil v kasárnách. Mezi další osobnosti můžeme zmínit nejznámějšího představitele dechové hudby a skladatele Františka Kmocha. Ten není kolínským rodákem, narodil se v Zásmukách 1848, ale jeho profesionální i lidská dráha je s Kolínem úzce spojena. Bydlel zde, pracoval zde, zde působila jeho hudba. Na jeho rodném domě je pamětní deska, na Kmochově ostrově jeho busta a je zde i pohřben."

Od 60. let si lidé památku Františka Kmocha připomínají festivalem dechových hudeb, který je známý spíše pod Kmochův Kolín. Koná se v červnu a každý rok pro město znamená velký příliv turistů z Čech i ze zahraničí. Vystupují tu desítky dechových souborů a Kolín festivalem žije.

10
50.027824400000
15.199955000000
default
50.027824400000
15.199955000000