Koně velkého kormidelníka
Nejmladší ministr sociálnědemokratické vlády a zároveň nejmladší ministr v moderní české historii 29letý Karel Březina pomalu, ale jistě odchází z vrcholné politiky. Poté, co se nedostal na volitelné místo na kandidátce své strany pro příští volby, zřejmě pochopil, že jeho kariéra je v tuto chvíli u konce. Jak uvádí Zdeněk Vališ, ministr Březina je možná dalším důkazem toho, že Miloš Zeman nemá štěstí na korunní prince v sociální demokracii.
Když se před půldruhým rokem stal Karel Březina, milovník hezkých dívek, výbušných útoků na fotbalovém hřišti, závratně rychlé jízdy autem a internetu v sedmadvaceti letech ministrem, považovali to mnozí za čítankový příklad brilantní politické kariéry. Jako první český politik ztělesnil vzestup od píky založený na vnitrostranické píli, obratnosti a loajalitě. Jen tak mimochodem, do sociální demokracie vstoupil v osmnácti letech a začínal rozdáváním volebních letáků v pražských ulicích. V tom se Březina lišil od předchozích vládních benjamínků z jiných politických stájí - Ivana Pilipa a Vladimíra Mlynáře, jejichž politická tvář už byla před vstupem do vlády výrazně veřejně prezentována.
Opoziční strany přijaly Březinův přesun z postu vysokého vládního úředníka do křesla ministra bez portfeje se zvědavým očekáváním a na české poměry dosti přátelsky. Služební horizont Miloše Zemana v čele sociální demokracie byl v době Březinova vstupu do vlády ohraničen jedním rokem, a tak si mnozí také kladli otázku, kde jsou hranice jeho strategických vizí. Má snad ministerská funkce otevřít vcelku neznámému mladíkovi cestu ke kariéře, kdy by se mohl stát vedle Vladimíra Špidly a dalšího mladíka Stanislava Grosse třetím korunním princem sociální demokracie čekajícím na ohlášený odchod předsedy Zemana? Vše tomu nasvědčovalo. Týdny a měsíce však plynuly a to, že je ve vládě nějaký Karel Březina, veřejnost prakticky nezaznamenala. Pravda, nemá na starosti žádný resort.
Za tajemným označením ministr bez portfeje se nicméně skrývají oblasti s docela zajímavým obsahem: drogy, zdravotně postižení, rodina, mládež a další. Přesto za celý rok přišel z Březinova úřadu do sněmovny jen jeden návrh zákona, zatímco ostatní kolegové zahlcovali poslance desítkami předloh. A tak skoro k jedinému opravdovému ministerskému zviditelňování docházelo při soutěžích krásy a při klábosení v erotických pořadech soukromých televizí, což vedlo posměváčky až k tvrzení, že se konečně našla chybějící ministrova portfej. Dokonalé zesměšnění pak korunoval Březina před několika dny, když vybojoval groteskní soudní vítězství nad prestižním časopisem Reflex, který prý prostřednictvím komiksového seriálu poškodil jeho osobnostní práva. V kresleném příběhu byl pan ministr zvěčněn coby okresní inseminátor, jemuž vilně podléhají všechny ženy z okolí. Pár hodin poté, co soud jeho žalobu uznal, usoudili Březinovi spolustraníci, že nepatří na první místo volební kandidátky za Prahu 10. Premiér Miloš Zeman zřejmě svého oblíbence odepsal už dříve.
Stejně jako před ním současného ministra vnitra Stanislava Grosse, který ovšem na rozdíl od Březiny patří k nejpopulárnějším českým politikům. Ze Zemanova vlivu se Gross vymanil už dávno a nastoupil vlastní cestu. Z trojice někdejších korunních princů se nakonec na vrchol vyšplhal Vladimír Špidla. Zatím není příliš jasné, nakolik splňuje představy velkého kormidelníka. Vzhledem k tomu, že Zeman byl vždy spíše liberálem než socialistou a Špidla se čím dál tím víc profiluje jako klasický socialista první poloviny 20.století, není vyloučeno, že ani tento kůň ze Zemanovy stáje se moc nevyvedl.