Konec Knihovny Václava Havla? Instituce, která měla chránit Havlův odkaz, čelí existenční krizi

Knihovna Václava Havla, která už více než dvě desetiletí pečuje o odkaz bývalého prezidenta, se ocitla v nejhlubší krizi své existence. Čelí vnitřním sporům, odchodu klíčových sponzorů i zaměstnanců. Nyní oznámila ukončení spolupráce také spoluzakladatelka knihovny a vdova po exprezidentovi Dagmar Havlová. Poslední zbylý člen správní rady ale věří, že projekt lze zachránit.

Knihovna vznikla v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu podle vzoru obdobných institucí ve Spojených státech. Jejím posláním je uchovávat dokumenty a materiály spojené s Havlovým životem a dílem, vydávat publikace a pořádat vzdělávací a kulturní akce. Mezi její zakladatele patřili Dagmar Havlová, sociolog Miloslav Petrusek a podnikatel a mecenáš Zdeněk Bakala. U zrodu projektu stál také někdejší Havlův kancléř a pozdější ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Po většinu existence vedl knihovnu diplomat Michael Žantovský. Loni v březnu se stal ředitelem ekonom Tomáš Sedláček. Právě změny ve vedení však odstartovaly sérii událostí, které instituci výrazně oslabily. Knihovnu postupně opustili její dlouholetí sponzoři, miliardáři Zdeněk Bakala a Karel Komárek, výpověď podalo přibližně sedmnáct členů týmu včetně spisovatele a dramaturga Jáchyma Topola.

Odstoupení od dohody o spolupráci s knihovnou nyní oznámila i vdova po bývalém prezidentovi a spoluzakladatelka instituce Dagmar Havlová. Ve svém prohlášení uvedla, že se k tomuto kroku rozhodla po dlouhém a bolestném zvažování a hledání dalších cest.

„K dnešnímu dni tedy bohužel i já odstupuji od naší Dohody. Každý projekt má přinášet především radost a to i těm, kteří jsou za něj jakkoliv odpovědní. Knihovně jsem se věnovala dle svých kompetencí i dle svého nejlepšího svědomí a vědomí 22 let. Konala jsem tak na přání svého muže, a to i v době, kdy ještě žil. V její původní myšlenku jsem do poslední chvíle věřila,“ uvedla.

Havlová zároveň připomněla, že knihovnu nikdy přímo neřídila, nebyla její zaměstnankyní ani členkou správní rady. Přiznala, že současná situace je pro ni vyčerpávající a že už nemá sílu ani zdravotní kapacitu se do jejího řešení dále zapojovat.

Ve svém vyjádření poděkovala dlouholetým podporovatelům i spolupracovníkům. „Odkaz mého manžela budu střežit i nadále tak, jak si to přál. Budu se dál věnovat naší společné Nadaci. A se všemi, kdo má Václava Havla v úctě, budu připomínat jeho osobnost a odkaz. Zvláště v roce jeho nedožitých devadesátin,“ napsala.

Já tady nechci zhasínat

Přestože odchod Dagmar Havlové představuje zásadní zlom, podle posledního člena správní rady Davida Duška nemusí znamenat definitivní konec knihovny. „Knihovna Václava Havla nekončí. Má peníze, krizového manažera a tým, který je sice ve výpovědi, ale dokončuje sezonu,“ uvedl pro ČTK a Českou televizi.

Klíčové podle něj nyní bude vyřešit otázku práv k názvu instituce a jejím vzdělávacím a badatelským aktivitám. Dušek chce s Dagmar Havlovou jednat o tom, aby knihovna mohla pod dosavadním jménem pokračovat.

„Je to o tom, aby nové vedení knihovny bylo schopno přesvědčit paní Havlovou, aby nám ponechala osobnostní práva k názvu Knihovny Václava Havla a samozřejmě práva ke vzdělávacím programům a badatelské činnosti,“ uvedl po jednání krizového týmu.

Dušek zároveň tvrdí, že knihovna má pro nejbližší období zajištěné financování. Další prostředky by podle něj mohl poskytnout významný podnikatel ze severní Moravy, jehož jméno však zatím nechtěl zveřejnit. Finanční podporu chce přijmout až ve chvíli, kdy bude jasné, že instituce může pokračovat.

Krizovým manažerem byl jmenován ekonom Marek Měrka. Podle Duška existují také signály, že by se do dozorčí rady mohl zapojit nový člen nominovaný Dagmar Havlovou. Situaci by vedení chtělo stabilizovat do konce června. „Bude-li pokračovat animozita z různých stran, která nás poškozuje, tak si myslím, že knihovnu zachránit nedokážeme. Ale já tady zkrátka nechci zhasínat,“ řekl Dušek.

Sám už Dagmar Havlovou požádal o osobní schůzku. „Nebudu na ni tlačit, doufám, že až uzná, že je to vhodné, že se se mnou setká,“ dodal.

V rozhovoru pro Český rozhlas připustil, že současná podoba knihovny končí. „Neříkám, že tímto knihovna končí, zcela určitě končí ve formě, jak byla známa. Jestli jsme ale schopni nějakým způsobem tuto instituci resuscitovat a dát jí smysl, který by odpovídal představě pana Havla a potažmo i paní Havlové, potom jsme asi schopni něco s tím udělat.“

Podle něj bude nutné instituci zásadně proměnit. „Musíme tu knihovnu resuscitovat, znovu nastartovat a začít od podlahy. Pokusit se o skutečnou restrukturalizaci,“ uvedl.

Rozpad vedení

Současná krize vypukla poté, co správní rada postavila ředitele Tomáše Sedláčka na překážky v práci, čímž mu znemožnila výkon funkce. Následně většina členů správní rady rezignovala a ve funkci zůstal pouze David Dušek, místostarosta Prahy 5 za hnutí STAN.

Podobná situace nastala i v dozorčí radě, kde zůstal jediný člen, diplomat Martin Palouš. Aby byla rada usnášeníschopná, bude podle Duška potřeba doplnit minimálně dva další členy.

Zakládací listina knihovny přitom obsahuje mechanismus, který by mohl umožnit obnovu jejího vedení. Pokud výbor zakladatelů ani výbor dárců nebudou po dobu tří měsíců reagovat na výzvu dozorčí rady, může právě dozorčí rada zvolit chybějící členy správní rady.

Právě na tomto postupu nyní krizový tým pracuje.