Havlův filmový debut zamířil k divákům
V úterý měl premiéru filmový debut Václava Havla. Stejně jako se napjatě čekalo na divadelní premiéru Havlovy první exprezidentské hry, tak také na jeho autorský film Odcházení se čeká už řadu měsíců. Ve středu měl premiéru a tak ho můžou konečně vidět i čeští diváci v kinech. Jak reagovala kritika? Jak asi zareagují návštěvníci kin?
Film vznikal v létě roku 2010, natáčení komplikovalo počasí a intenzivní přívalové deště spojené se záplavami. Václav Havel se obklopil týmem přátel, herecké obsazení se opírá o nejvýraznější tváře, jaké současné české umění má k dispozici. Najdeme tu herce z okruhu legendárního disidentského bytového divadla, v epizodních postavách i Havlova bratra Ivana a další přátele. Od Radokovy světové premiéry divadelního Odcházení se zásadně odlišuje už výběrem herců. Není tu Jan Tříska jako Rieger, tuto postavu vytvořil ve filmu Josef Abrhám, naopak autorova manželka Dagmar, pro kterou byla původně určena postava kancléřovy dlouholeté přítelkyně Ireny, tu dostává poprvé prostor. Styčným bodem obou obsazení je Vlasta Chramostová v roli kancléřovy matky.
"Tu hru znám myslím z herců nejlépe, protože já jsem hrála v divadle Archa a tam se nedalo jít za scénou do šatny, takže jsem slyšela osmdesát repríz a umím to zpaměti. Musím poděkovat panu Boučkovi, protože jemu to vyšlo. Byla tropická vedra, byly přívalové deště a my jsme přesto dodrželi termín, protože jsme všichni věděli, že to Václav Havel chce natočit za každou cenu," uvedla herečka.Za kamerou stál Jan Malíř, film stříhal Jiří Brožek. Celý tým byl vůči debutujícímu režisérovi vstřícně naladěný. Václav Havel sám průběh hodnotí slovy:
"Když někdo s něčím nesouhlasil, nebo měl připomínku či zlepšovací návrh, tak to hned v klidu a míru řekl a já jsem to buďto akceptoval nebo neakceptoval. Buďto jsem si to obhájil nebo to dal rozkazem. Ale atmosféra byla myslím harmonická a všichni to dělali s nasazením a dokonce bych si troufl říct s určitou láskou."
Profesionální spolupráce s vlastní ženou dopadla podle Havla také dobře."Moje žena má ovšem silnou vůli. Je člověk tvořivý, má svoje představy, za kterými dost tvrdě jde, ale i když jsem ji štval a rozčiloval, tak nakonec mi ustoupila, protože je do té míry profesionálka, že ví, že konečné slovo má a musí mít režisér."
Václav Havel pochází z rodiny, která budovala pražské filmové ateliéry na Barrandově a také první velké pražské kino Lucerna. Zde mělo Havlovo Odcházení premiéru. Havel se filmem chtěl k této tradici přihlásit. Je to Havlův filmový debut. Určité zkušenosti například s vedením herců získal v letech spolupráce s Janem Grossmannem. Před natáčením se také radil se svým dlouholetým přítelem Milošem Formanem. Film produkoval producent Jaroslav Bouček. Ten ocenil Havlův profesionální přístup. Při práci prý žádného filmového poradce neměl.
"Oficiální funkce poradce režiséra nebyla. Já jsem byl každý den na place a když jsme točili druhý den, tak ke mně přišla skriptka Marie Beránková, která už udělala spousty filmů, začínala u Hoří, má panenko Miloše Formana a řekla mi, že je naprosto fascinovaná, že Václav Havel je hotový režisér. On byl stoprocentně připravený a dokonale tu režijní práci zvládnul."Česká kritika film přijala odmítavě. Recenzenti filmu nejčastěji vytýkají přílišnou divadelnost. Ale ani divadelní kritik Jan Kerbr nebyl z filmu nadšen. Srovnává ho se čtyřmi divadelními inscenacemi Odcházení, mj. i od tak významných režisérů jako David Radok nebo Andrej Krob.
"Je pro mě zajímavé, jak se výklady - byť divadelní - těchto výrazných režisérů liší od pojetí autora samotného ve filmu. Třeba u Andreje Kroba, který Václavu Havlovi dobře rozumí. V inscenaci v Hradci Králové výrazně prezentuje vztahy s tajemníky, ale ve filmu je víc zvýrazněna rovina vztahu s přítelkyní Irenou. Takže takové momenty si člověk ve filmu vychytává a zajímají ho. Ale ty divadelní verze mě přitáhly víc než filmová, to musím přiznat."Ředitel Knihovny Václava Havla Martin C. Putna se snažil ve vysílání České televize upozornit, že film je třeba vnímat mimo kontext současného filmového umění.
"Hodnotil bych to jako zajímavý nápad starého pána, který si chce na závěr kariéry dopřát radost a dopřeje si ji takovou hodně velkolepou."
Soudy kritiky ale bývalého prezidenta z míry nevyvádějí:"Já jsem se tím neprápil, jestli to vypadá víc jako divadlo nebo víc jako film. Já jsem to prostě udělal tak, jak se mi zdálo, že se to má udělat, jak jsem to cítil. Kam to patří, tím nechť se zabývají kritici, to jim přenechám. Mí přítelé filmoví režiséři mě varovali abych odjel na Aljašku a vůbec žádnou filmovou kritiku nečetl. Ale já jsem řekl, že to budu číst a opravdu jsem to se zájmem četl."
Hlavní postavu bývalého kancléře Riegra vytvořil ve filmu Josef Abrhám. Radiu Praha o natáčení řekl:
"To je tak mimořádná věc, že mě bavilo zkusit to zhmotnit. Myslím, že vedle obrazu a našich fyzických zjevů je ten text strašně důležitý. Není vůbec lehký, je skoro až na hranici komplikovanosti, která ovšem patří k rukopisu pana prezidenta. On má všechny hry takhle perfektně vymyšlené. Mě vlastně bavilo dodržet každou tečku a každé slovo. Protože jinak by se to porušilo, to je jak Shakespeare. Já jsem vůbec nevěděl, jestli se mi to povede, ale stálo to za pokus a hrozně rád jsem tím prošel. Je to pro mě mimořádný zážitek."Vy jste v 90. letech hrál hlavní roli v Žebrácké opeře v Činoherním klubu. Tam jsem jako divák měl dojem, že je to na hranici komplikovanosti. Odcházení bylo komplikovanější?
"Ano, určitě. Protože Mackie Messer to je Brecht a anglická klasika. Ten příběh je velmi zábavný a text pana prezidenta šel paralelně s příběhem. Byl velmi složitý, krásný, byly tam radostné verbální árie nasazené na známý příběh Mackie Messera. Bylo těžké nehrát příliš ten žánr, protože Havlův text není moc realistický, to je báječná exhibice. Takže tam to vždycky bylo tak, abychom to moc nebarvili. Ale diváci to trochu chtěli, tak... Já myslím, že divákům se to zdálo dobře, ale pan prezident na to byl přísnější... a pro mě to taky byla velká radost."
Žebrácká opera je první Havlova divadelní hra, která se dočkala v Čechách filmového přepisu. V roce 1991 ji natočil jiří Menzel. Odcházení je v pořadí druhé. Mimo ně existuje řada televizních záznamů a inscenací Havlových divadelních her.