Kopii unikátního Strahovského evangeliáře zdobí křišťály a drahé kameny

Foto: ČTK

Strahovský evangeliář a neznámý dobový portrét císaře Rudolfa II. z konce 16. století. To jsou dva skvosty, o kterých se mluví. Portrét císaře je v Praze vystaven pouhé čtyři dny a pak půjde na aukci do Vídně. Originál Strahovského evangeliáře nyní doplnilo 192 kusů unikátní faksimile s drahými kameny a křišťály.

Strahovský evangeliář,  foto: ČTK
Strahovský evangeliář patří k nejvzácnějším literárním památkám raného středověku. Vznikl ve Francii v Tour, pravděpodobně v roce 860. Originál je uložen v knihovně premonstrátů a je to nejvzácnější kniha, kterou zde mají, řekl v České televizi opat Strahovského kláštera Michael Pojezdný:

"Když se člověk dotýká jakékoliv staré věci, tak má úctu, má úctu k tomu, co prožívali předkové, jací byli, co vytvářeli."

Listovat rukopisem z 9. století mohli zájemci zatím pouze digitálně ve studovně nebo na internetu. Kniha je ručně psaná a malovaná, vázána v rudém sametu. Na přední desce jsou drahé kameny a smalt. Jde tak rovněž o šperkovnici uměleckého řemesla od 12. do 17. století. Loni podepsali zástupci Strahovského kláštera a firmy Tempus libri smlouvu o vydání faksimile evangeliáře. A kopie nyní spatřily světlo světa, v limitovaném nákladu 192 kusů, cena 350.000 korun. První exemplář dostala strahovská knihovna. V evangeliáři jsou čtyři evangelia a je psán v otónském, tedy předrománském slohu, uvedl v České televizi ředitel Strahovské knihovny Evermod Gejza Šidlovský:

Strahovský evangeliář,  foto: ČTK
"Příkladem otonského slohu a malby jsou čtyři iluminace, které v tom rukopisu jsou. Jsou to vyobrazení čtyř evangelistů. Tady je Matouš, Marek, každý z nich se symboly, například Marek se lvem, Lukáš s býkem nebo Jan s orlem. Je to příklad vrcholné knižní malby z konce 10. století, kdy na dvoře a kolem dvora otonských císařů vznikala spousta rukopisů vyzdobených právě takovýmito uměleckými iluminacemi."

Iluminace pocházejí z pera mistra Gregoriova registru. Do Strahovské knihovny se evangeliář dostal pravděpodobně v roce 1256 jako dar kolínského arcibiskupa. Rukopis obsahuje 444 stran, část textu a iluminace jsou zdobeny zlatem. Vazba rukopisu je mladší, pochází z doby kolem roku 1500 a první poloviny 17. století. Je tu sedm vybroušených horských křišťálů. Šest má tvar s ostrým hřbetem a nádherně se v nich láme světlo. Sedmý je vybroušený do kruhu a svojí červenou barvou symbolizuje relikviář s krví Krista.

Kardinál Dominik Duka  (vlevo) a opat Strahovského kláštera Michael Pojezdný,  foto: ČTK
"Na knize jsou použity pouze ryzí materiály, takové, které se objevují na originálním rukopisu. Tam, kde je zlato a stříbro, je i na naší kopii zlato a stříbro. Jsou použity skutečně reálné horské křišťály, reálné drahé kameny,"

uvedl v televizi Nova jednatel firmy Tomáš Žilinčár. Každá kopie je tak svým způsobem také originál. Zamluvena je už téměř polovina nákladu. Záštitu nad vznikem faksimile Strahovského evangeliáře převzal pražský arcibiskup, kardinál Dominik Duka:

"Myslím, že je krásné, že můžeme faksimile nyní obdivovat, a to v poločase příprav na jubileum svatých Cyrila a Metoděje, kteří nám nejenom přinesli knihu knih, ale také nám ji přeložili do staroslověnského jazyka. Díky za to, že máme knihu knih a díky za Strahovský evangeliář, i za jeho repliku a za další, které ukáží poklady této knihovny."

Portrét císaře Rudolfa II.,  foto: ČTK
Firma Tempus libri již podobným způsobem vydala Velislavovu bibli, Knihu hodinek knížete Rohana nebo Bibli kutnohorskou. Výroba faksimile Strahovského evangeliáře však byla výjimečná, protože na obalu byly broušené křišťály a drahé kameny.

Od středy je pak v pražské galerii Dorotheum k vidění dobový portrét císaře Rudolfa II. A to pouhé čtyři dny. Obraz, který vznikl na konci 16. století, bude 18. dubna dražen ve Vídni. Potvrzení faktu, že portrétovaným byl skutečně římský císař a český král, trvalo několik měsíců a spolupracovali na něm znalci z celého světa. A byla to téměř detektivní práce, při níž obraz srovnávali s jinými portréty. Určující byl například krajkový límec nebo punčochy, které jsou i na jiných Rudolfových portrétech. Co trochu mátlo, byla vojenská hůlka. Císař totiž nikdy vojska do boje nevedl. Srovnání s jinou dobovou rytinou však ukázalo, že český král se s hůlkou pravděpodobně nechával rád portrétovat. Za autora byl určen italský malíř Martino Rotta, který koncem 70. let 16. století namaloval i císařovy bratry.