Kostely sv. Václava, patrona českých zemí, najdete po celém světě
Dnes je státní svátek - Den české státnosti. Zároveň je tento den svátkem sv. Václava, přemyslovského knížete, patrona Čech a Moravy. Na území Česka je mu zasvěceno přes 170 kostelů.
Svatý Václav je jediným českým světcem, jehož svátek je součástí celosvětového kalendáře římskokatolické církve.
„Dne 28. září svatý Václav, kníže český, byl lstí bratrovou na hradě Boleslavi umučen," píše se v Kosmově kronice. Společně se svojí babičkou, svatou Ludmilou, která se také stala obětí vraždy, jsou označováni za patrony českého národa a jsou to dva nejvýznamnější čeští světci. Sv. Václavovi, je zasvěcena celá řada chrámů, kostelů či kaplí nejen v Česku.
Architektem kostela ve Vršovicích je Josef Gočár
Kostelů zasvěcených svatému Václavovi najdete po celém území Česka přes 170 a téměř 30 kaplí. Jeden z kostelů je ve Staré Boleslavi, kde zemřel. Další najdete na pražském Proseku. Románský kostel je v místě, kde se podle legendy zavražděný sv. Václav zjevil svému synovci knížeti Boleslavu II. a nabádal ho ke zbudování svatyně. Světce připomíná v Praze i známá Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.
Unikátní je pak kostel v pražských Vršovicích. Jedná se o první kostel v Čechách, který byl postavený s použitím skeletové železobetonové konstrukce. Jeho achitektem byl Josef Gočár. Zajímavé je řešení profilu střechy kostela. Intenzita světla se symbolicky stupňuje směrem k hlavnímu oltáři. Na vrcholu věže ční jako maják vysoký žlutý kříž, který bývá ve večerních a nočních hodinách osvětlený. K 80. výročí kostela byla na průčelí instalována socha sv. Václava.
Ve kostele na Smíchově bylo vystaveno Palladium země české
Na stavbu kostela sv. Václava na Smíchově dokonce přispěl částkou 30 000 zlatých emeritní císař Ferdinand V., trávící závěr svého života v Praze. Stavba byla dokončená v roce 1885 a o šest let později, při příležitosti konání jubilejní výstavy v Praze navštívil kostel císař František Josef I.
V roce 1945 zde bylo vystaveno Palladium země české, které podle legendy měl svatý Václav u sebe v době svého zavraždění. V roce 2015 tu byla poprvé vystavena při mši ke cti svatého Václava jeho lebka (s čelenkou a korunkou z doby Svatováclavského milénia 1929).
Kostel sv. Václava najdete i v kanadském Torontu
Kostely zasvěcené sv. Václavu se najdou i v zahraničí. Například kostel, v anglickém překladu nazývaný Saint Wenceslaus Church, se nachází v kanadském Torontu. Je významným centrem české krajanské komunity. Tato česká farnost vznikla koncem čtyřicátých let minulého století po příchodu mnoha českých uprchlíků z komunistického Československa.
Kostel svatého Václava je v budově bývalého opuštěného skladiště na 496 Gladstone Avenue, Toronto. Skladiště bylo odkoupené a přebudované za peníze ze sbírek mezi členy farnosti. Slavnostní vysvěcení kostela se konalo 31. května 1964 za účasti torontského arcibiskupa kardinála Jamese MacQuigana.
Najdete tu velký sál, ve kterém se pořádají různé krajanské kulturní akce jako vystoupení mladých cvičenců Sokola, vinobraní nebo poutě ke kanadským mučedníkům do Midlandu…
Kostely v Sasku i v Polsku
Kostel zasvěcený českému světci mají také například v Sasku. Stadtkirche St. Wenceslai se nachází ve městě Wurzen. Je to evangelicko-luterský kostel zemské církve v Sasku.
Další je pak katedrála na Wawelu, plným názvem Katedrální bazilika svatého Stanislava a svatého Václava. Jedná se o arcidiecézní kostel na Wawelském pahorku v Krakově. Je to polská kulturní památka, tradiční místo korunovací polských králů, z nichž mnozí jsou tu pohřbeni,
O životě sv. Václava vypovídají jen legendy
Sv. Václav se narodil v letech 903-907 jako nejstarší syn českého knížete z rodu Přemyslovců Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry. Spolehlivé prameny o jeho životě nejsou a tak jsou pro historiky podkladem legendy.
Další informace pochází od saského kronikáře Widukinda. Z nepísemných pramenů jsou to pak výzkumy ostatků Přemyslovců prováděné zejména Emanuelem Vlčkem, který na jejich základě publikoval historiky málo přijímaný obraz prvních Přemyslovců.
O životě sv. Václava hovoří raně středověký text, známý jako První staroslověnská legenda o svatém Václavu. Pochází z poloviny 10. století a jeho cílem byla oslava knížete. Legenda má je čtyři stránky a v překladu ze staroslověnštinu začíná takto:
Hle, nyní se naplnilo prorocké slovo, které řekl sám náš Pán Ježíš Kristus: Přihodí se zajisté v posledních dnech, a ty, jak se domníváme, jsou právě nyní, povstane bratr proti bratru svému a syn proti otci svému, a člověku budou jeho domácí nepřáteli. Neboť lidé budou k sobě nemilosrdní, ale Bůh odplatí jim podle skutků jejich...
Motivy nepřátelství? Možná osobní ambice i politika
Podle legend pozval Boleslav svého bratra Václava na hostinu při příležitosti svátku svatých Kosmy a Damiána, k sobě do (Staré) Boleslavi.
Druhý den ráno, ještě před rozedněním, se Václav vydal na ranní pobožnost. Potkal cestou zpátky Boleslava a řekl mu: „Včera jsi nám pěkně posloužil, Bůh ti to oplať." Boleslav odpověděl: „A dnes ti chci takhle posloužit!" a udeřil ho mečem do hlavy. Způsobil mu jen menší zranění, ale Václav mu vytrhl meč, odhodil ho, protože nechtěl prolít krev svého bratra. Boleslavovi družiníci poté Václava zabili. Podobně to alespoň vypráví legendy.
Motivy nepřátelství mezi bratry je možné hledat jak v osobních ambicích později velmi úspěšného vládce Boleslava, tak v pojetí zahraniční politiky, kde Václavovo poddání se Sasku Boleslav obnovil teprve po čtrnáctiletém nepřátelství.
