Krajané se už potřetí sjeli do Prahy na svůj festival

V dnešním díle našeho pravidelného cyklu Ach synku, který věnujeme českému a moravskému folkloru, se vrátíme k letošnímu Krajanskému festivalu. Proběhl v polovině září v Praze a sjelo se na něj přes pět set krajanů z Evropy i ze Spojených států. Hezký poslech vám ze studia Radia Praha přeje Milena Štráfeldová:

3. ročník Krajanského festivalu se konal v Praze od 17. do 20. září. Zdá se, že počet jeho účastníků z roku na rok narůstá geometrickou řadou - za tři ročníky se prakticky ztrojnásobil. Ukázalo se to i při slavnostním zahájení v Rytířském sále Valdštejnského paláce v Praze, v pražském sídle Senátu ČR, kde je festival zahajován už vlastně tradičně. Poprvé se mnoho desítek krojovaných účastníků z Ukrajiny, z Chorvatska a dalších zemí na ceremoniál ani nedostalo. Hosty Krajanského festivalu mezi jinými v Senátu přivítal jeho místopředseda Jiří Liška:

Zahájení festivalu v Senátu

"Je milé setkat se s lidmi, kteří žijí dlouhá léta mimo Českou republiku a je na nich vidět, že neztratili kořeny, že neztratili vztah k místu, kde se sami narodili, nebo kde se narodili jejich předci. Já si toho moc vážím a skutečně jsem moc rád, že jsme tady společně. My na našich cestách do zahraničí se velmi často setkáváme s krajany a jsem vždycky velmi potěšen, když vidím, jak se naši lidé nebo potomci našich lidí dokáží v zahraničí prosadit. Jak jsou úspěšní a přitom všem nezapomínají na vlast, odkud pocházejí, nebo odkud pocházejí jejich předkové. Často se mne ptají, co mohou udělat pro Českou republiku. Já jim na to většinou říkám, aby nezapomínali na svoje kořeny, aby nezapomínali na svůj původ a aby se hlásili k češství. A aby o tom také mluvili, aby v zemi, kde žijí, viděli, že naši lidé se svým původem v České republice jsou dobří, že jsou slušní a že se umějí prosadit. To je myslím nejvíc, co můžete pro Českou republiku udělat, a za to vám také moc děkuji."

Ředitelka Krajanského festivalu Věra Doušová vypočítala, odkud letos hosté do Prahy přijeli:

"Letos kromě tradičních účastníků, což jsou Ukrajinci a Slováci, tedy krajané z Ukrajiny a ze Slovenska, přijeli ještě navíc krajané z Polska, ze Spojených států, z Německa, ze Srbska, z Maďarska a Bosny."

To znamená, že tentokrát jsou tady i nováčci. Nakolik festival narostl?

"Narostl vlastně o sto procent, loni bylo kolem dvou set šedesáti a letos je asi pět set padesát účinkujících účastníků, Největší skupina jsou Ukrajinci, těch je asi dvě stě. Další velká skupina jsou Chorvaté, jsou tu čtyři chorvatské skupiny. Pak jsou dvě skupiny ze Slovenska a všechny ostatní národnosti jsou po jedné skupině."

Novinkou je zapojení Středočeského kraje. Co pro krajany připravil?

Ředitelka festivalu Věra Doušová

"Letos krajanům začínáme poskytovat prezentaci vždy jednoho kraje České republiky. První představujeme Středočeský kraj, který připravil výlety do středních Čech spojené s exkurzemi. Zapojil se i do organizační a finanční stránky festivalu. V Martinickém paláci je výstava nazvaná Středočeský kraj - srdce Evropy, která má alespoň vizuálně seznámit s krásami, které Středočeský kraj nabízí."

Už tady padla zmínka, že dalším krajem bude Moravskoslezský kraj. Znamená to, že se festival rozdělí a bude nejenom v Praze, ale i v dalších městech?

"To je zatím věc úvahy. Prozatím víme jenom to, že každý rok chceme představit jeden z krajů České republiky, a dostane se nakonec na všechny. Pochopitelně v případě, že půjde o kraj tak vzdálený, jako je kraj Moravskoslezský, bylo by nutné udělat několik dní v Praze a zbytek v kraji, který budeme představovat. Nebylo by ekonomické, aby krajané jezdili na výlet třeba čtyři sta kilometrů."

Pětiměsíční Helenka s maminkou

To znamená, že počítáte minimálně s dalšími třinácti ročníky Krajanského festivalu...

"Byli bychom rádi, pokud o něj bude mezi krajany takový zájem, nebo pokud bude růst, jako roste dnes. Nakonec velmi nám v tom pomáhá paní Šubertová, která každý rok přiváží jednoho nového krajana ze své vlastní rodiny. Loni tu byl nejmladší Josef z Temešváru, kterému byly asi dva roky. Letos už přibyla Helenka, které je pět měsíců, a uvidíme, jak to bude napřesrok. Ale díky takové osobní aktivitě naše krajanská komunita ve světě nevymře."

Jak uvedla Věra Doušová, velký podíl na organizaci letošního ročníku měl i Středočeský kraj. Zdůraznil to i předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí a současně náměstek středočeského hejtmana, senátor Marcel Chládek. Podle něj význam Krajanského festivalu z roku na rok roste:

Marcel Chládek, předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí

"Já si myslím, že stojíme na kraji nové epochy, protože z tohoto festivalu se stává mimořádně významná událost v celé České republice. A není to jenom tím, že je to 3. ročník a že je tu vlastně trojnásobek účastníků, než v 1. ročníku, ale je to také z toho důvodu, že významným způsobem do organizace Krajanského festivalu vstoupil Středočeský kraj."

Co tedy střední Čechy připravily pro krajany?

"Střední Čechy připravili jeden výlet. To má dva aspekty. Tím prvním je, abychom trošku oživili atmosféru festivalu i nějakou památkou a návštěvou naší krajiny, a samozřejmě tím sledujeme i aspekt středočeský, protože řada turistů končí v Praze a nepokračuje dále do středních Čech. Já jsem na toto téma hovořil i s ostatními kraji a už je domluveno, že by krajané každý rok navštívili jeden z českých nebo moravských krajů. Středočeský kraj má výhodu, že je v prstenci kolem Prahy, takže mohou být ubytováni v Praze. Přemýšleli jsme ale, jak to vyřešit se vzdáleným krajem, a vymysleli jsme, že dva dny by byli v Praze, a pak by se přesunuli do Moravskoslezského kraje. Tam by to bylo celé v režii tohoto kraje. Dva dny by krajané byli tam."

Ženský pěvecký sbor z Košic

Tím pádem se i Moravané více seznámí s krajany...

"Určitě. Já si myslím, že naše krajanská komunita je živá, a měli bychom být živí i my zde v České republice. A právě v regionu je největší život. Proto si myslím, že propojování krajanů s regionem je to nejdůležitější."

Všechny účastníky zahajovacího ceremoniálu festivalu dojala svým vystoupením Alena Šubertová z Temešváru, vedoucí tamního folklorního souboru:

Poslech v RealAudio

Samotný Krajanský festival probíhal v pátek a v sobotu, kdy se na pódiu Martinického paláce na Hradčanech střídaly soubory například z chorvatského Daruvaru nebo Bjeliševace, polského Zelowa, srbské Bjele Crkve nebo bosenského Prijedoru. Přijeli i krajané z chorvatského Bjelovaru. Jejich soubor přibližuje předsedkyně bjelovarské České obce Miruška Lončarová:

"Přijeli jsme s folklorní skupinou Srdéčko a s pěveckým sborem Kateřina, s doprovodem muziky Staří přátelé z Bjelovaru."

Kolik tam asi žije Čechů?

"Žije tam sto čtyřicet osm Čechů, ale máme tři sta deset členů. Takže tam nejsou jenom Češi. Připojily se i různé další menšiny, které pracují zároveň s námi."

Představte trošku soubory, se kterými jste přijeli:

"Nejstarší je myslím taneční soubor Srdéčko. Máme tři skupiny, velkou, střední a malou. Vede je pan Daniel Srdič a jeho choť Sněžana Srdičová. Vystupují opravdu po celém Chorvatsku i v zahraničí. V r. 2006 jsme byli v Turecku na 7. Mezinárodním festivalu folkloru, kde jsme získali třetí místo. Získali jsme i vzácné ocenění, když Chorvatsko bylo prohlášeno zemí míru a přátelství. My jsme tam představovali Republiku chorvatskou a českou menšinu v Chorvatsku. Sbor Kateřina je první ženský sbor, který byl založen v Chorvatsku v r. 1994. Získali jsme také první místo na županství a jako hosté našeho ministerstva kultury jsme vystupovali v Novém Vinodolu. Máme hodně vystoupení po celém Chorvatsku i v zahraničí. A muzika Staří přátelé doprovází folklorní soubor a pěvecký sbor Kateřina. Máme také divadelní sekci, kterou vede pan Trnka. Tam si opravdu otevřeme srdce, děláme tam, co chceme, a je nám opravdu hezky."

Nejvíce souborů i letos přijelo z Ukrajiny. Byli tu krajané z Oděsy, Dubna, Kyjeva, Lvova i Žitomyru. Nejdelší kus cesty do Prahy ale museli urazit krajané ze Spojených států. O souboru z Endicotu hovoří jeho choreografka Mary Joe Zemek:

"Taneční skupina je součást Československého klubu v Endicottu. A já jsem byla po 25 let lektorka a choreografka této skupiny. V ní spolupracují Češi, Moraváci i Slováci dohromady, aby tam pokračovali v našich tradicích. Naše organizace má okolo pěti set členů v samotném klubu a máme okolo třiceti dospělých tanečníků. Máme také dětský soubor a snažíme se uchovat tradiční předvádění tanců, spíš než abychom choreografii měnili. Spolupracovali jsme proto s různými choreografy z Čech, Moravy i Slovenska. Náš taneční soubor vystupoval na mnoho místech po celých Spojených státech i v Kanadě. A

Ze 3. ročníku Mezinárodního krajanského festivalu

v r. 1990 nás pozval Václav Havel do Československa a my jsme vystupovali od Prahy až po Vysoké Tatry po celé zemi. Dneska už jsme trošku starší, máme ale taky mladé členy, kteří dosud tancují. A mnozí z nás mají kroje, které patřily našim rodičům."

A stejně jako vloni, i letos Krajanský festival vyvrcholil v neděli udílením cen a krojovaným průvodem po Hradčanském náměstí:

A ani letos nechyběl při krajanském festivalu bohatý doprovodný program. Proběhla malá přehlídka filmů s krajanskou tématikou, výstavy i autorská čtení.

---

Náš dnešní pořad z cyklu Ach synku končí. Ze studia se loučí Milena Štráfeldová.