V Praze už popáté probíhá krajanský folklorní festival

Soubor Jaro z ukrajinského Lvova, foto: autorka

Ve čtvrtek byl v Senátu ČR v Praze zahájen už 5. ročník Mezinárodního krajanského festivalu. Do hlavního města se po roce znovu sjely stovky krajanů. Vystoupení jejich souborů budou na různých místech Prahy probíhat až do neděle, kdy vyvrcholí krojovaným průvodem na Hradčanech.

Jaromír Jermář
Zahajovací ceremoniál se tentokrát obešel bez lidových krojů, které se tu objevovaly v minulých letech, i letos se ale Rytířský sál zaplnil do posledního místa. Krajany na úvod pozdravili zástupci horní komory a ministerstva zahraničních věcí, ostatně předseda Senátu Milan Štěch a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg mají nad festivalem i záštitu. Na jeho přípravě se tradičně podílí i Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Její člen, senátor Jaromír Jermář, se krajanské problematice věnoval řadu let i jako etnolog v mladoboleslavském muzeu. Podle něj česká veřejnost význam krajanského festivalu ještě úplně nedocenila:

"Já si myslím, že je velice důležité, abychom my v České republice viděli, že čeští krajané udržují folklor. A mělo by to být i jakýmsi vzkazem nám, abychom i my tady uměli český a moravský folklor udržovat. Možná by bylo lepší, kdyby tato akce byla více propagována. Připadá mi, že se o ní u nás moc neví, nejenom v Praze, ale vůbec v České republice. Krajané jsou takoví naši vyslanci a já jsem nesmírně vděčný za to, že uchovávají český jazyk a vůbec české povědomí."

Letošní ročník folklorního festivalu poznamenaly nezbytné úspory a škrty v rozpočtech. Oproti minulým létům přijelo méně účastníků, chybějí tu krajané ze zámoří, skromnější je i doprovodný program. Potřeba šetřit vedla i ke změně termínu, říká zakladatelka a ředitelka festivalu Věra Doušová z pořádajícího občanského sdružení Sedm paprsků:

Věra Doušová,  foto: Kristýna Maková
"Letos jsme hostem Pražského jarmarku, to znamená, že festival se koná nikoliv v září, jak je tradicí, ale v srpnu."

Kolik sem přijelo letos souborů?

"Souborů přijelo o něco méně, je jich čtrnáct. Dohromady je asi čtyři sta účinkujících."

A z kterých zemí přijeli?

"Bohužel několik souborů odřeklo na poslední chvíli. Ten nejvzdálenější, na který jsme se nejvíc těšili, Jatelinka z Venezuely, nepřijede, protože řeší finanční problémy s dopravou, která je velmi drahá. A jinak tradičně přijelo nejvíc souborů z Ukrajiny a Chorvatska, kde jsou české menšiny také nejpočetněji zastoupeny a kde se krajanský prvek pěstuje tradičně a masivně. Mají tam dokonce své vlastní krajanské festivaly. Dále přijedou soubory ze Srbska, z Rumunska a z Maďarska."

Kde všude budou letos krajané vystupovat?

Závěrečný průvod krajanů v rámci loňského ročníku festivalu
"Letos budou vystupovat nejprve ve Valdštejnské zahradě, v pátek odpoledne od dvou do sedmi hodin. V sobotu bude část souborů vystupovat na Pražském jarmarku na Ovocném trhu a část v Městské části Praha - Dolní Chabry. A v neděli bude závěrečný průvod krajanů. Z Toskánského paláce vyjdou v 10 hodin ráno, projdou Hradčanské náměstí, kde zatančí, zazpívají, a pak se vrátí do Toskánského paláce, kde bude závěr festivalu."

Spolupořadatelem krajanského festivalu je už tradičně Folklorní sdružení ČR. Jeho předseda Zdeněk Pšenica ocenil spojení krajanského festivalu s právě probíhajícím Pražským jarmarkem. Na ten se do Prahy sjely další stovky účinkujících z České republiky i ze světa:

"Poprvé v historii tento festival kooperuje s Mezinárodním folklorním festivalem Pražský jarmark, takže krajanské soubory se budou představovat i v rámci Pražského jarmarku. Ten bude dnes zahájen na Ovocném trhu. Krajané tam budou mít prostor v sobotu. Oba festivaly tu mají kolem 55 souborů, takže Pražané a návštěvníci Prahy se mají na co těšit."

Libuše Stráníková
Krajanský festival je i letos soutěžní přehlídkou. Loňským vítězem se přitom stali krajané z chorvatského Záhřebu. Podle Libuše Stráníkové, ředitelky českého krajanského vydavatelství Jednota v chorvatském Daruvaru, přijeli Češi z Chorvatska znovu:

"Letos jsou tady tři České besedy, tři folklorní skupiny. Je to Holubička z Daruvaru, potom je to folklorní soubor z Prekopakry a soubor z Bjelovaru."

Má to pro Čechy v Chorvatsku skutečně velký význam, že jste byli vítězi festivalu?

"To určitě. To vždycky potěší všechny skupiny i nás ostatní, protože to dává pocit, že ty skupiny jsou dobré a dobře se pracuje."

Znamená to, že se třeba během roku připravují daleko víc? Je větší soutěživost mezi soubory?

"Myslím, že ano, i jako výsledek té dlouholeté činnosti českých folkloristů, kteří do Chorvatska přijíždějí. Ale i toho, že mladí se během doby vychovali k tomu, že se sami snaží vést skupiny k nějaké kvalitě."

Slova Libuše Stráníkové z chorvatského Daruvaru mimochodem dokládá i to, že i na samotném zahájení ve Valdštejnském paláci bylo v hledišti mnohem víc mladých krajanů než v minulých letech.