Krajané se zdokonalují v češtině v Dobrušce
Do východočeské Dobrušky se i letos sjely desítky českých krajanů, aby se tu zdokonalily v češtině. Vypravila se za nimi Milena Štráfeldová, kterou telefonicky zpovídala Zdeňka Kuchyňová.
A odkud k nám letos čeští krajané přijeli?
"Já mám před sebou dlouhý seznam účastníků a jsou na něm jména z Argentiny, z Brazílie. Odtud třeba přijela pravnučka Jana Bati, jsou tu posluchači z Chile, z Kanady, z Kolumbie nebo Mexika.
Nejstarším účastníkem letošních kurzů je pan Oramas z Uruguaye, kterému je hodně přes 70 let. Přijeli sem posluchači ze Spojených států, z Austrálie, z Velké Británie, Francie a Německa. Ale i z východní Evropy - z Ruska, z Ukrajiny, ze Srbska, z Chorvatska a nebo z Bosny a Hercegoviny. A jsou tady i studenti z Gruzie, Íránu, Libanonu, Sýrie nebo Alžírska."Jakým stylem probíhá v Dobrušce výuka, co všechno se tam naučí?
"Každý den je čeká dopolední blok jazykových kurzů, kde se učí gramatiku i konverzaci, a odpoledne je čekají výlety do okolí. Navštívili už několik zdejších zámků, jeli i do Prahy.
Setkávají se i s místními lidmi. Slyšela jsem, že hned na začátku kurzu pro ně bylo připraveno opékání buřtů, kterého se zúčastnila řada lidí z Dobrušky. Učí se česky tak, že jdou třeba i nakupovat nebo si ve zdejších restauracích musejí sami objednat jídlo. A pokud vím, tak se vlastně učí i formou různých jazykových her, například tak, že se ztratí a musí si sami najít cestu domů, doptat se lidí, jak se dostanou zpět na kolej."Setkala jsi se už s některými účastníky kurzu a jak se jim na něm líbí?
"Já jsem už měla příležitost mluvit s několika posluchači. Jsou kurzy opravdu nadšeni a zajímavý je například přístup Ailin Machado, která přijela z Venezuely. Ta se vlastně česky učí hlavně proto, aby se tady co nejvíc dozvěděla o české národní kuchyni, protože má restauraci, ve které chce zavést některá česká národní jídla."