Krajané v Chorvatsku chystají na ostrově Pašman největší stavby ve své historii
Potřebujeme kontakt se soudobou češtinou, zdůraznila na Krajanské konferenci v Praze předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Anna Marie Štrumlová Tučková. Představila i plány na výstavbu kulturního střediska na ostrově Pašman.
"Jsem už šestá nebo sedmá generace Čechů v Chorvatsku. V České republice jsem nikdy nežila. Bydlím v nejstarší české vesnici v Chorvatsku, Ivanovo Selo."
Na Krajanské konferenci jste měla přednášku o tom, jaké jsou potřeby krajanské komunity v Chorvatsku. Co nejvíc krajané potřebují?
"Krajané v Chorvatsku mají velkou a dobrou podporu chorvatského státu, za což jsme Chorvatsku vděční. V poslední době se snažíme co nejvíc prostředků vkládat do dětí a mládeže. Posíláme je do České republiky na různé letní školy, na taneční a hudební soustředění. Trošku bychom potřebovali podpořit tu školní činnost. Díky České a Chorvatské republice jsme přistavěli českou školu a mateřskou školu v Chorvatsku."
Krajané postaví na ostrově kulturní centrum a středisko
"Teď máme dva velké projekty. Je to výstavba českého kulturního centra a střediska na ostrově Pašman -Tkon. Probíhají tak dvě velké stavby, které jsou největší v historii chorvatských Čechů a bude třeba je vybavit. I to by byla pro nás velká pomoc.
Pozemky na ostrově koupily koncem 60. let naše dvě školy, česká škola Komenského v Daruvaru a česká škola Josipa Růžičky v Končenicích. Naši dědové tam vystavěli malé domečky a jezdili tam s dětmi k moři. Po tolika letech už ty stavby jsou zchátralé, moc se do nich neinvestovalo. Nesmíme zapomínat, že v Chorvatsku byla válka, která nechala stopy i na práci menšiny, nemohlo se tolik vkládat do nemovitostí. Konečně se nám tedy podařil velký projekt výstavby centra na ostrově Pašman. V budoucnu tam plánujeme mít všechny letní školy a různá soustředění, aby naše děti češtinu ovládaly lépe."
Je pro děti současná čeština trošku zvláštní, než ta, na kterou jsou zvyklé?
"Řekla bych, že ano. Je trošku zvláštní a často říkají, že naše čeština na vesnici je taková archaická. Právě ta současná čeština nám chybí. Samozřejmě jsme i pod vlivem asimilace. Právě u nás probíhá sčítání lidu, tak jsem zvědavá, jaké bude procento Čechů u nás, kde jsme nejpočetnější kolem Daruvaru.
Já pracuji v týdeníku Jednota jako redaktorka, tak musím češtinu ovládat jinak, než ty děti. Mnohé jsou ze smíšených rodin a už se v některých rodinách česky každodenně nemluví. Proto je pro nás důležité, aby naše děti měly kontakt s českými dětmi. Problém je, že nemůžeme sledovat Českou televizi. Ano, je doba internetu, jde to i jinak, ale třeba u nás na vesnici to není možné."
