Povraždění 23 Němců během divokého odsunu v roce 1945 nedaleko Teplic od neděle připomíná Kříž smíření. Pomník odhalili na místě tragédie na Bukové hoře přední čeští politici a představitelé sudetských Němců. Blíže Mikuláš Kroupa.
Odsun Sudetských Němců po 2. světové válce klade mezi Čechy a Němce dodnes mnoho nezodpovězených otázek. Podle starostky Teplic Věry Vítové nikdy nedošlo mezi tehdejšími krajany, obyvateli pohraničních měst a sudetskými Němci k usmíření. Na obou stranách došlo během války a těsně po válce k mnoha zločinům. Už dávno mělo dojít k usmíření, tvrdí starostka Věra Vítová. Pomník v podobě kříže, byl vztyčen na místě, kde bylo povražděno dvacet tři nevinných sudetských Němců během takzvaného divokého odsunu. Tragédie se odehrála na současné hranici s Polskem necelé dva měsíce po skončení války. Smrt starců, žen a malých dětí mají na svědomí českoslovenští vojáci, kteří po válce pomáhali řídit chod města. Mezi postřílenými Němci bylo i tříměsíční dítě. Vyšetřování hromadné vraždy nebylo nikdy dovedeno do konce.
"Na místě hrobu obětí je malý pomníček. Cesta nás ale zavede ke vztyčenému kříži "Smíření". Tímto symbolem jsme chtěli vyzvat Čechy a Němce k toleranci a smíření obecně. Dosud totiž nedošlo mezi tehdejšími krajany, občany a Sudetskými Němci, řekla bych, k normalizaci vztahů."
Předseda sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt, v pozadí zleva Petr Uhl, Jiří Dienstbier a Jan Ruml u pomníku Kříž smíření, Foto: ČTK
Tvrdí Věra Vítová, starostka Teplic. Na pietní slavnosti promluvil předseda Senátu Petr Pithart, předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek, ale i šéf sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. "Pomník přispěje k tomu, že mezi námi a Němci postupně zmizí výčitky. Tím nechci říci, že zapomeneme,"řekl mimo jiné Petr Pithart. Zaorálek pak varoval před zneužíváním podobných tragických událostí k účelovým interpretacím dějin a účelové argumentaci. Podle Posselta je pomník hlubokým gestem vůči sudetským Němcům a všem obětem nacionalismu a totalitních režimů. Nicméně připomněl, že vyhnání a vražda jsou hříchem, stejně jako je hříchem nesmiřitelnost. Iniciátory pomníku jsou teplická radnice a nezisková sdružení Tuž se, Broumovsko a Inex. Kříž smíření je za všechny oběti bezpráví, řekl Petr Kulíšek ze sdružení Inex.
Pomník věnovaný těm, na které se při usmíření zapomnělo, Foto: ČTK
"Kříž smíření vyjadřuje na místě vraždy nevinných Němců, že tato tragická událost byla poslední a že má smysl se usmířit. Je to gesto zasazené do krajiny. Je podobné gesto, jako kříže usmíření ze středověku. Nechceme tím na sebe vzít všechnu vinu, chceme říct, že toto byl poslední násilný čin."
Řadě místních lidí se však idea vzniku pomníku nelíbí. Spolek vojenské historie z České Metuje poblíž Kříže smíření odhalil svůj pomník s nápisem "Těm, na které se při usmíření zapomnělo". Kámen připomíná, podle mluvčího spolku Lukáše Vaněčka, že za druhé světové války bylo dalších 360.000 československých obětí.
