Nejen Henlein a K.H.Frank, „naši Němci“ jsou i Mahler a Edelmann

V Ústí nad Labem pokračují přípravy na otevření nového muzea s velkoryse pojatou expozicí Naši Němci. Jak název napovídá, výstava se bude věnovat historii česko-německého soužití. Stálá expozice bude umístěna na  ploše 1 500 m². Návstěvníka provede osmi sty lety bohaté a provázané německo-české historie od osídlování ve 13. století dodnes. Výstavní plocha je dokonce větší než celé Sudetoněmecké muzeum v Mnichově.

Petr Koura, foto: Petr Vidomus, archiv ČRo

Ústecké muzeum založila organizace Collegium Bohemicum. Koncepci výstavy nám přiblíží historik Petr Koura.

„Zatímco v Mnichově je Sudetoněmecké muzeum, my jsme ten pojem sudetský Němec pojali daleko šířeji. Naše výstava se věnuje Němcům z českých zemí, tzn. nejen těm, kteří se označovali za sudetské, ale i německy mluvícímu obyvatelstvu jako byli třeba židé. Takže náš záběr je širší. Co se týká časového období, náš záběr je až do doby příchodu Němců na naše území, do doby Germánů a stěhování národů, tedy od raného středověku až po současnost. Proto je naše výstava tak rozsáhlá, bude zabírat dvě patra a bude umístěna ve dvaceti místnostech.“

Počítá expozice s moderními multimediálními prvky?

Expozice Naši Němci, foto: ČTK / Ondřej Hájek

„Jistě, na výstavě bude použita řada projektorů, monitorů, plochých obrazovek, sluchátek a návštěvník bude mít i audiovizuální dojmy. Budou to dotykové obrazovky, kde budou informace například o autorech německé literatury, kteří dostali Státní cenu pro německy píšícího literáta v meziválečném Československu. Těch autorů bylo asi deset. Jejich portréty jsme se rozhodli umístit na dotykovou obrazovku a návštěvník si bude moci u každého autora přečíst jeho medailon a uvidí obálku knihy, za kterou dostal cenu. Dále tam budou projekce dobových propagandistických filmů z třicátých a čtyřicátých let. Co se týče techniky, chceme, aby tím návštěvník získal určitý dojem autenticity. Takže tam bude třeba ukázka, jak rukují čeští a němečtí vojáci do první světové války a jaké zpívají písně, protože máme v pramenech zaznamenáno, že Češi a Němci zpívali rozdílné písně. A z písní lze vydedukovat i přístup k té válce. Zatímco němečtí vojáci se na válku těší, čeští si z toho dělají spíš legraci. Nejlepším příkladem, jak využijeme moderní techniku, je hospoda v Lokti nad Ohří, kde si bude moct návštěvník přisednout ke stolu, na kterém bude projekce a bude si moci vyslechnout dobový rozhovor tří spolustolovníků v této hospodě. Rozhovor bude ze čtyř období od počátku dvacátého století až do roku 1945.“

Poštovní schránka a vývěsní štít z doby rakousko-uherské monarchie, foto: archiv Collegium Bohemicum

Otevření expozice se posunulo kvůli koronavirové epidemii. Jaké je aktuálně předpokládané datum zpřístupnění výstavy?

„My doufáme, že do konce roku stihneme hrubou stavbu. Když budeme mít základní fundus, budeme ještě řešit grafiku, osvětlení, zatemnění a audio prvky, které jsou důležité. Tak doufám, že na jaře například v březnu bychom mohli výstavu otevřít a představit veřejnosti.“

Souhlasíte s tím, že chápání Němců, kteří žili na našem území, se trošku mění?

Asi nejznámější ilustrace od Heinze Edelmanna, zdroj: vydavatelství CAPITOL

„Za poslední dvě desetiletí se vnímání Němců v naší společnosti proměnilo. Před dvaceti - třiceti lety převažovalo vnímání, soustředěné na to, že sudetští Němci podporovali Henleina, což je samozřejmě pravda, to je historický fakt. Byli odsunuti a usilují o jakýsi návrat a ohrožují českou společnost. Myslím si, že tento stereotyp byl v posledních desetiletích překonán. My chceme například upozornit na významné osobnosti, které jsou světově známé v různých oborech a kteří pocházeli z řad německy mluvícího obyvatelstva. Ať už to je Franz Kafka, ekonom Josef Alois Schumpeter, hudební skladatel Gustav Mahler, Sigmund Freud. Ale třeba i zapomenutý člověk, kterého chceme zdůraznit, protože má vazbu na Ústí nad Labem. To je výtvarník Heinz Edelmann, který byl jako dvanáctiletý chlapec odsunut. Později se podílel na slavném filmu Yellow submarine podle slavného hitu Beatles. On vytvořil postavy Beatles pro tento film. Byl hlavním animátorem. Tento člověk je vlastně ve své rodné zemi zapomenut a my ho chceme připomenout. Protože do té budovy, ve které bude výstava umístěna, chodil Heinz Edelmann do školy. Trošku s nadsázkou můžeme říct, že v těch místnostech, kde bude naše výstava, vznikaly postavičky Beatles nebo Edelmannův styl. Chceme připomenout, že sudetští Němci nejsou jen lidé jako byl Konrad Henlein nebo Karl Herman Frank, nezpochybnitelní váleční zločinci, ale že to jsou i takoví lidé jako byl Heinz Edelmann.“