Kroměříž zřejmě dostane osobní archiv Karla Kryla

Karel Kryl

Třináct let po smrti legendárního písničkáře a exilového básníka Karla Kryla by jeho rodné město Kroměříž mohlo získat Krylův archiv. Kroměřížské radnici ho nabídla jeho manželka Marlene Krylová. Mluvčího radnice Pavla Zrnu o bližší informace požádala Milena Štráfeldová:

"Paní Marlene Krylová se na kroměřížskou radnici skutečně obrátila s nabídkou, že městu věnuje pozůstalost po Karlu Krylovi. V minulém týdnu paní Krylová byla v Kroměříži, projednávala to s vedením radnice, veškeré konkrétní kroky máme ale teprve před sebou. V první řadě je třeba říci, že ten archiv se nachází v německém Pasově a momentálně jsme ve fázi právních jednání, protože jde o převod majetku z jedné země do druhé. Je třeba zajistit všechny mezinárodní náležitosti, abychom nenarazili na nějaké problémy."

A už víte, co v tom archivu alespoň zhruba je?

"Paní Krylová říkala, že jde o písemnosti, literární díla, dokumenty, osobní předměty, ale také například o nakládání s autorskými právy. Ale kolik toho všeho je nebo jak velký prostor si tento archiv vyžádá, to musíme teprve zjistit."

Jak byste s ním naložili? Jaké máte představy?

"Na základě zjištění rozsahu bychom v první řadě chtěli zachovat odkaz a památku Karla Kryla. Archiv by bylo možno využít k bádání pro všechny vážné zájemce, v Kroměříži by mohla vzniknout stálá výstava o životě a díle Karla Kryla, zajímavá by mohla být i nějaká multimediální expozice, spojená s programy pro veřejnost a podobně. To bude záležitostí dalších kroků a rozhodnutí."

Kroměříž, foto: Archiv Radia Praha
Karel Kryl se v Kroměříži narodil, je to jeho rodné město. Máte tam na něj nějakou připomínku?

"Dnes tu má jedinou připomínku. Jedná se o pamětní desku, která byla odhalena v místech, kde stával jeho rodný dům. Ten dům už nestojí, stojí tam jiná stavba, ale ta pamětní deska připomíná osobnost Karla Kryla."

A udržoval on sám alespoň po listopadu 89 nějaké kontakty s Kroměříží?

"On měl k našemu městu specifický vztah. Od dětských let byly jeho vzpomínky na město špatné, alespoň on to tak říkal. V roce 1949 totiž komunisté zabavili jeho otci tiskárnu a on byl přímým účastníkem toho, jak ta tiskárna byla rozbita a zbořena. A právě to v něm asi celý život zanechalo traumatické zážitky. Prohlašoval, že město nemá rád. Na sklonku života už ale o svém rodném městě mluvil s láskou, což potvrdili nejen jeho přátelé, ale například právě i paní Krylová."