Kultura

Ukázka z filmu Paralelní světy

Kulturní rubriku připravila Evelina Himalová.

Začnu pozvánkou na výstavu: Unikátní fotografie ze života novináře a publicisty Ferdinanda Peroutky jsou v těchto dnech k vidění v Památníku Karla Čapka ve Strži u Staré Huti. Základem expozice je 26 fotografií, které muzeu nabídl Pavel Glocman, vzdálený příbuzný Peroutkovy druhé ženy Marie Hůlkové. Jsou z druhé poloviny třicátých let, převážně ze Strže. Peroutka je na nich s řadou osobností tehdejší politiky a kultury. Výstavu doplňují reprodukce diapozitivů, které muzeu zapůjčila poslední Peroutkova manželka Slávka. Dosud nepublikované záběry z let 1953 a 1954 zachycují Peroutku s jeho exilovými přáteli, na jednom z nich například s hercem Jiřím Voskovcem. Manželé Peroutkovi strávili značnou část života v emigraci, protože doba nebyla nakloněna tomu, aby mohli žít ve vlasti. Ferdinand Peroutka, který byl přispěvatelem rozhlasové stanice Svobodná Evropa, komentátorem domácího i světového dění, se možnosti vrátit domů, nedočkal. Zemřel v roce 1978 v newyorském exilu. Jeho žena Slávka, která výrazným dílem přispěla k instalování výstavy, to štěstí měla... řekla Peroutkova žena Slávka při vzpomínce na svého muže, významného novináře a publicistu při vernisáži výstavy spojené s malou zahradní slavností, kterou Památník Karla Čapka ve Strži tradičně zahájil letošní turistickou sezónu. Za zmínku ještě stojí, že v tomto bývalém letním sídle velikána české i světové literatury a zakladatele PEN klubu, je v autentickém pokojíčku zvaném "Peroutkárna" umístěna stálá expozice věnovaná Čapkovu příteli Ferdinandu Peroutkovi. Natrvalo instalovaná je zde i výstava k uctění památky Čapkovy manželky, herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové.


Ukázka z filmu Paralelní světy
"Zlatého ledňáčka" - hlavní cenu v minulých dnech skončeného 14. ročníku plzeňské soutěžní filmové přehlídky nazvané "Finále" - získal vedle Švankmajerova "Otesánka" film režiséra Petra Václava "Paralelní světy". Z 19 soutěžních produkcí snímky vybrala sedmičlenná odborná porota v čele s hercem Janem Třískou, která současně udělila zvláštní ocenění filmu "Bitva o život" režisérů Miroslava Janka, Víta Janečka a Romana Vávry, a také cenu za debut, kterou si odnesl Marcel Bystroň za snímek "Cabriolet". Hlavní cenu Mezinárodních filmových klubů získala "Krajinka" Martina Šulíka, zvláštní ocenění "Otesánek". U studentské poroty sklidil největší úspěch snímek Drahomíry Vihanové "Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba". Ondříčkovi "Samotáři" dostali cenu Asociace českých filmových kritiků. Cena diváků byla udělena na základě hlasování festivalových návštěvníků retrospektivnímu filmu navozujícímu svým dějem atmosféru let šedesátých "Rebelové" režiséra Filipa Renče. Ten se jistě líbil i kvůli krásným písničkám. Ale vraťme se k "Paralelním světům", oceněným v Plzni "Zlatým ledňáčkem". Po "Marianovi", ověnčeném v roce 1996 několika festivalovými cenami (jen v Locarnu vyhrál hlavní cenu - "Stříbrného leoparda" a nádavkem ještě novinářskou cenu FIPRESCI a cenu filmových klubů), je to už druhý Václavův celovečerní film. Mladý režisér, který mimochodem částečně studoval ve Francii a má k této zemi nepřehlédnutelný vztah, ke svému filmu říká...
Ukázka z filmu Paralelní světy
Hlavními aktéry milostného příběhu, kterému však chybí happy end - úspěšný architekt Kryštof vidí jen svou práci, zatímco jeho žena, nedávno dostudovaná překladatelka Tereza touží po rodinném životě a dětech, milují se, ale dohodnout se nemohou - jsou, jak bylo řečeno, excelentní Karel Roden, patřící k nejobsazovanějším českým hercům, pracující také v zahraničí - kupříkladu ve Spojených státech, kde hrál s Robertem De Nirem ve filmu "Patnáct minut" - a Lenka Vlasáková. Ta na sebe upozornila dosud snad nejvíc rolí němé dívky ve filmu "Lea", za kterou dostala Českého lva a nasbírala i další festivalové ceny. Kritikové soudí, že svým hereckým výkonem v roli Terezy v "Paralelních světech" si už předem říká o nominaci na cenu "Český lev 2001".

Na otázku, zda je psychologická studie odumírajících partnerských milostných vztahů filmem generačním, a jaké v kinech očekává diváky, režisér Petr Václav Radiu Praha odpověděl... Tolik Petr Václav, k novému českému filmu "Paralelní světy", který měl premiéru v březnu a koncem dubna se úspěšně účastnil plzeňské soutěžní přehlídky "Finále".


Sopranistka Eva Urbanová, kterou jste slyšeli v ukázce, už nebude vystupovat v inscenaci Smetanovy opery "Dalibor", jejíž moderní pojetí v režii Jana Antonína Pitínského, na scéně Tomáše Rusína a v kostýmech Jany Prekové vyvolalo odmítavé reakce publika, a nevystoupí ani 20. května, kdy je toto představení součástí programu mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Rozhodla se tak hned po první premiéře "Dalibora" minulou neděli v pražském Národním divadle, kdy se z hlediště do potlesku mísily výkřiky "fuj" a "hanba" a hlasité bučení. Inscenátoři, kteří předem přiznali, že kontroverzní přijetí očekávají, tak vstoupili do dějin novodobého pražského operního dění jako první tým, který dokázal tímto způsobem vzbudit v části publika negativní emoce a přiblížit se západním operním domům, kde jsou nesouhlasné hlasité reakce na moderně pojaté inscenace nebo špatné interpretační výkony běžnější. K návštěvě Terryho Pretchetta v Divadle v Dlouhé, kde po premiéře nešetřil komplimenty, prohlásil, že inscenace Hany Burešové je nejlepší z dosavadních divadelních provedení jeho příběhů, ještě řeknu, že tam spolu s diváky minulý pátek oslavil svoje třiapadesáté narozeniny a zahájil autogramiádu, která den na to pokračovala za velkého zájmu čtenářů v pražském knihkupectví Krakatit. Autor populárních románů, zejména cyklu "Úžasná Zeměplocha" je nositelem řádu britského království za službu literatuře. K dotazu, jak si takovou službu představuje, s humorem mu vlastním, uvedl: "Jedinou službou, kterou jsem literatuře prokázal, je, že při každé vhodné i nevhodné příležitosti popírám, že to, co jsem napsal, je literatura. Není dost kategorií, kterými by v Buckinghamském paláci vystihli příslušné zásluhy. U mě těžko mohli napsat - je to malý chlap a prodal tuny knížek, tak zvolili vznešenější formulaci."

Odpor některých diváků k přesazení historické romantické opery do moderní doby a v závěru do doby Smetanovy zastínil uznání, projevované jinými, skvělým představitelům hlavních rolí - renomované pěvkyni Evě Urbanové, která zpívala Miladu, a Janu Vacíkovi, jenž zpíval v doprovodu orchestru Národního divadla pod dirigentskou taktovkou Bohumila Kulínského jednu ze svých nejoblíbenějších, a jak sám říká, i nejpozoruhodnějších postav v úžasné opeře Bedřicha Smetany, kterou bohužel publikum, zase z jiných než inscenačních důvodů, příliš vřele nepřijalo ani v minulosti, nehrála se mnoho ani v zahraničí. O svém vztahu k Daliborovi bude tenorista Jan Vacík, Čech s německým občanstvím, který hostoval na mnoha světových operních scénách a během své bohaté pěvecké kariéry měl možnost spolupracovat i s významnými dirigenty a režiséry, hovořit příště.