Laureátem letošní Kafkovy ceny je Arnošt Lustig

Prestižní Kafkova cena je jediné mezinárodní literární ocenění, které se v Česku uděluje. Společnost Franze Kafky ji každoročně předává autorům, jejichž dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu. Letos ji získal Arnošt Lustig. Více už Milena Štráfeldová:

Arnošt Lustig s Cenou Franze Kafky, foto: ČTK

Pod heslem Arnošt Lustig uvádějí encyklopedie téměř čtyři desítky románů, povídkových souborů, esejů, rozhovorů nebo vzpomínkových textů. Jsou mezi nimi tituly jako Dita Saxová, Démanty noci nebo Modlitba za Kateřinu Horowitzovou, které byly přeloženy do mnoha jazyků i zfilmovány. Téměř všechny Lustigovy knihy přitom spojuje jediné téma - holocaust. Není divu: bylo mu šestnáct let, když z Prahy odjel s transportem do Terezína. Později prošel koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu, uprchl z transportu smrti z Dachau, ztratil téměř celou rodinu. Sám několikrát unikl smrti. Ve svých vzpomínkách, které odvysílal Český rozhlas, přitom uvedl:

"Nikdy jsem neměl o sebe strach. A pak jsem si myslel, že všechno, co se se mnou děje, je normální a že tak to má bejt."

Hned po válce se začal věnovat publicistice, v roce 1948 psal přímo z Izraele o arabsko-izraelském konfliktu, později působil v rozhlase i jako scénárista na Barrandově. Po srpnu 1968 emigroval a v roce 1970 se usadil ve Spojených státech. Jeho knihy začaly v Česku znovu vycházet až po roce 1990. Získal řadu literárních ocenění, za Krásné zelené oči byl dokonce nominován na Pulitzerovu cenu. Letos Lustigovo dílo ocenila Společnost Franze Kafky. Její ředitelka Markéta Mališová přiblížila i předchozí laureáty Kafkovy ceny:

Zleva: Pavel Bém, Arnošt Lustig a Přemysl Sobotka, foto: ČTK

"Letos proběhl už osmý ročník této ceny. První laureát byl Philip Roth, další laureáti byli Harold Pinter, Elfriede Jelinek, Peter Nadas, Ivan Klíma a loni ji získal francouzský básník Yves Bonnefoy."

"Přemýšlím o tom, že je to opravdu čest, a nesmím se moc nafukovat, poněvadž oni jsou všichni lepší než já. Ale jsem rád, že jsem mezi nimi,"

- řekl Arnošt Lustig před udělením Kafkovy ceny. Při slavnostním ceremoniálu, který proběhl ve čtvrtek na Staroměstské radnici v Praze, dodal:

"Úspěch je stejně nebezpečný jako neúspěch a zkušenější autor to ví. A tak se modlí k bůžkům literatury, aby u té příští knížky měl tolik energie a schopností jako u té první."

Letos se o Arnoštu Lustigovi spekulovalo i v souvislosti s Nobelovou cenou za literaturu. On sám k tomu ale říká:

"Já už jsem tam zmíněný potřetí. Mluvil jsem jednou s člověkem z té komise, která navrhuje Nobelovy ceny, a on mi říkal, že přicházejí tisíce návrhů. Tak to nesmíte brát vážně."

V těchto dnech se Arnošt Lustig jasně postavil za spisovatele Milana Kunderu, který měl v roce 1950 komunistické policii udat západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten pak strávil třináct let ve vězení. Lustig je ale přesvědčen, že Kundera nikoho neudal.