Lékařům chybí zastání, v případě, že jsou napadeni
Agresivita ve společnosti narůstá a vidět je to zřetelně tam, kde se obrací i proti lidem, kteří si vzali za cíl druhým pomáhat - například lékařům nebo pracovníkům záchranné služby. V minulých týdnech jsme zaznamenali několik případů s podobným průběhem. Co je to za fenomén? Může být v některých případech na vině sám lékař? Pořad na toto téma připravil Vilém Faltýnek.
Psychiatra Karla Hynka v květnu letošního roku napadl a těžce zranil jeho pacient. Hynek věděl předem, že se jedná o nebezpečného člověka a podal na něj trestní oznámení. Policie však shromáždila svědecké výpovědi a spis odložila. Dnes se Karel Hynek léčí z rozsáhlých životu nebezpečných sečných zranění, které mu později pacient mačetou způsobil.
V krátké době poté došlo dalším případům, kdy pacient napadl lékaře nebo přivolaný zdravotnický personál záchranné služby. Přibylo podobných případů fakticky, nebo se o nich jen více mluví?
"Já si myslím, že počet případů začal narůstat po roce 1989 se změnou politického systému a v současné době ta medializace případu našeho přispěla k tomu, že se o tom více mluví,"řekl mi Jaroslav Valášek, zástupce ředitele pražské záchranné služby. Případ Karla Hynka vyvolal mezi zdravotníky ohlas a v prostředí Vinohradské fakultní nemocnice vedl dokonce k sepsání tzv. vinohradské iniciativy. Ředitelka Vinohradské nemocnice Marie Alušíková vysvětluje:
Případ ukazuje na určitý obecnější problém. Jaký? Primář záchranky Jiří Knor tvrdí, že samo vyšší riziko napadení u jejich profese problémem není.
"Tu práci vykonáváme s určitým rizikem, ale horší je, že pokud k něčemu dojde, tak se vás společnost nezastane, nedokáže se o vás postarat. Jestliže vás někdo jako lékaře ve službě napadne a policista vás přesvědčuje, že nemáte podat trestní oznámení, protože to stejně nemá cenu, tak je něco špatně. Není na mě posuzovat, proč se to děje, jestli je to lennost, alibismus, nebo jiná pozice policie ve společnosti po roce ´89..."
Ředitelka nemocnice Alušíková vidí souvislost s postupnou proměnou atmosféry ve společnosti:
"Je to celkově obraz společnosti, přibývá sociálně slabších, nezaměstnaných, to jde ruku v ruce, ale ten hlavní důvod podle mě je v rodině a ve výchově, protože nám dorůstá televizní generace vychovaná násilím."
Také psycholog Karel Humhal potvrzuje změny, o kterých mluví Alušíková.
"Docela věřím tomu, že agrese může přibývat a že to i souvisí s celkovou změnou způsobů chování lidí. Třeba se mi zdá, že že dnes používá v jazyce víc vulgárních výrazů, které se dříve neužívaly, protože lidé dřív pokládali takový způsob projevu za neslušný. Tak analogicky je možné, že dneska lidé spíše projeví agresi než dříve, kdy patřilo ke slušnému tónu ji potlačit. Abych uvedl jeden příklad, kdy je to markantní: když mi bylo patnáct, dvacet let, výjimečně se objevovaly filmy, kde bylo nějaké násilí. Dneska výjimečně najdete film, kde násilí není. Takže je možné, že se jedná o nějaký vývoj civilizace."
Nemůže být souvislost mezi těmi útoky a tím, že se v soudobém zdravotnictví pacient cítí více či méně jako objekt?
"I to je možné. V průběhu let došlo k jakémusi odlidštění medicíny. Důraz není kladen na kontakt a vztah lékaře a pacienta, důraz je kladen na techniky a metody. Dneska se vám může stát, že projdete nějakým odborným vyšetřením a až na pár slov s vámi nikdo nepromluví, zatímco v minulosti šlo v medicíně o rozhovor a o kontakt pacienta s lékařem. Takže to by tam mohlo hrát roli. Že pacient je frustrován, protože neví, co se s ním děje, co se s ním bude dít. Setkal jsem se s výrokem pacientky, že se zeptala lékaře, co jí operovali, a on že jí odpověděl, do toho že jí nic není, to že je jejich věcí."
Jaké řešení psycholog Karel Humhal navrhuje?
"Já si myslím, že je to vždycky dialog a jsou tam obě strany, takže říkat, že by byla chyba jenom na straně zdravotníků, to si nemyslím. Myslím, že zdravotníci jsou součástí změn, které se odehrávají a v tomto směru i na jejich straně je vina. Jednou z možností je nějaký výcvik zdravotníků v komunikaci s pacienty a řešení krizových situací."
Také primář Jiří Knor připouští jistý díl pochybení zdravotníků.
"Samozřejmě. Zdravotníci se ne vždy chovají tak, jak by měli, ale nerad bych, aby se diskuse otočila do té míry, že zdravotníci vyprovokovávají svým nevhodným chováním násilí. Nemůžu říct, že se zdravotníci vždy k pacientům chovají adekvátně, ale nikdy to neropravňuje k tomu, použít násilí, otevřenou agresi s cílem, zničit, rozdrtit."
Pod "vinohradskou výzvu", která vyzývá státní orgány, aby se s větší vážností zabývaly útoky proti zdravotníkům, se podepsalo už 3775 lékařů a zdravotnických pracovníků. Kolektivně se k ní přihlásilo 25 zdravotnických zařízení. Vzniká i nadační fond pro pomoc těm, které nějakým způsobem napadli pacienti.
