Léta obnovy Pražského hradu představuje nová výstava

Věděli jste, že vedle dnešního chrámu svatého Víta kdysi stával kostel zasvěcený možná svatému Bartoloměji. A že prvorepublikové stavební úpravy na Hradě se tehdy každému nelíbily? Pokud ne, to všechno a ještě mnohem více se dozvíte na nové výstavě v prostorách Pražského hradu.

Foto: archiv Správy Pražského hradu

Obnova Pražského hradu v letech 1918-1929, tak se jmenuje výstava, která se právě otevírá v Tereziánském křídle Starého královského paláce. Díky dobovým fotografiím, archivním materiálům i archeologickým artefaktům si návštěvník může představit, jak čilý pracovní ruch panoval na Hradě v prvním desetiletí samostatného československého státu. Výstavu o tom, jak se poněkud zchátralé sídlo někdejších českých králů měnilo v symbol nového státu, připravila i Jana Maříková Kubková z Archeologického ústavu AV:

"Výstava je rozdělená do čtyř základních částí. Jakýmsi prologem je kapitola o katedrále svatého Víta, jejíž rekonstrukce trvala déle, než oněch inkriminovaných deset let, začala už v polovině 19. století. Jedním z vrcholů jejího dokončení, i když kostel není hotov nikdy, stále se na něm pracuje, byl rok 1929 a svatováclavské milénium."

Foto: archiv Správy Pražského hradu

Návštěvník si tak může prohlédnout, jak probíhaly třeba úpravy královské hrobky nebo jak novodobí řemeslníci navazovali na své středověké kolegy, upozorňuje architekt Petr Chotěbor:

"Vidíme tady ukázky sochařských detailů, kterými se kameníci snažili vyrovnat s dědictvím svých gotických předchůdců. Prokázali také hodně fantazie, ale zpravidla kamenicky prováděli věci podle návrhů sochařů, kteří na dostavbě chrámu spolupracovali." Kromě chrámu je pozornost věnována i prezidentskému bytu nebo obnově zahrad.

Na dnešním třetím nádvoří stávaly sruby i kostel

Foto: archiv Správy Pražského hradu

Největším úkolem archeologů ve 20. letech 20. století byl průzkum třetího nádvoří. Tam byly nalezeny fragmenty dřevěných i kamenných domů nebo kostel připisovaný svatému Bartoloměji. V Tereziánském křídle jsou kromě mnoha dobových fotografií k vidění ty exponáty, které ještě nebyly nikdy vystaveny. Podle Jany Maříkové-Kubkové prý proto, že byly považovány za ošklivé. Je to případ kusu srubu, zbytků středověkého vědra nebo vodovodní trubky.

"Tady je vodovodní trubka ze 14. století, která na Pražský hrad přiváděla vodu z oblasti Liboce. Při výzkumech ve 20. letech byla nalezena na Jiřském náměstí. Na fotografii pak vidíte ústí renesanční kanalizační štoly, která v 16. a 17. století zase naopak odváděla odpadní vody z Hradu."

Čilý ruch na Hradě zajímal v minulém století také laickou a odbornou veřejnost a k jednotlivým úpravám se vyjadřoval kdekdo. To, co si o opravách a přestavbách lidé mysleli, a jak se původní záměry jejich autorům nakonec povedly, můžete v Tereziánském křídle zjistit až do 6. května příštího roku.