Letohrádek Hvězda

Dnes navštívíme letohrádek Hvězda, který je označován za perlu severské renesance. Podle svého vlastního návrhu ho nechal v Praze postavit arcivévoda Ferdinand Tyrolský, který zde žil se svojí tajnou láskou. Letohrádek se zapsal do dějin i tím, že se u něj odehrála známá bitva na Bílé hoře. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Stavebníkem letohrádku byl v 16. století Ferdinand Tyrolský, který působil dlouhých 20 let v Praze jako královský místodržící. Zřejmě se chtěl vyrovnat svému otci - císaři Ferdinandovi, který postavil pro svoji manželku Letohrádek královny Anny a založil královskou oboru Stromovku. Jeho syn pokračoval v jeho díle a tak vznikla další obora a v ní letohrádek Hvězda. Své jméno získal podle půdorysu stavby - ten totiž tvoří šesticípá hvězda o průměru 40 metrů. Jak uvedla ředitelka Památníku národního písemnictví Eva Wolfová, stejná je i výška budovy od přízemí ke střeše.

"Ferdinand Tyrolský sám navrhl jak půdorys letohrádku, tak celou stavbu s vysokou kuželovitou věží. Řada odborníků se domnívá, že se inspiroval architektonickými díly v celé Evropě, protože to byl velmi osvícený a vzdělaný člověk a jeho velkým zájmem byla právě architektura. Hovoří se často o tom, že zde byl využit vzor určitého typu pevnostní architektury. Ten půdorys hvězdy není jenom nějakým geometrickým obrazcem. Symbolika hvězdy v kultuře té doby byla velice významná a dá se říct magická."

Historicky doložený je v těchto místech pouze les, jakých jsou v Čechách desítky. Ani samotná stavba nebyla založena jako mystické obydlí, ale z důvodů ryze praktických - rozhodující byl volný prostor a les se zvěří. V nově postaveném letohrádku žila tajná manželka Ferdinanda Tyrolského.

"Faktem je, že se Ferdinand Tyrolský tajně oženil s Filipinu Welserovou, která mu nebyla rovna rodem, ale byla z velmi bohaté bankéřské rodiny. Sňatek se tajně odehrál v roce 1557 a od roku 1558 už Ferdinand Tyrolský letohrádek stavěl. Čili ta souvislost jako by tady byla. Na druhou stranu spíše odborníci soudí, že hlavním účelem vybudování letohrádku bylo mít pěkné reprezentativní místo k odpočinku a zábavě po lovu. Je známo, že Filipina Welserová pak měla s Ferdinandem mnoho dětí a bydlela s ním po nějakou dobu na hradě Křivoklát."

Ačkoliv má takto veliký hexagram z hlediska magie ochranitelskou funkci, můžeme o ní v souvislosti s bitvou na Bílé hoře, pochybovat. Roku 1620 tu proti sobě stanula vojska zimního krále Fridricha Falckého proti přesile habsburské armády. A poslední střet se odehrál právě u zdi letohrádku.

"V souvislosti s bitvou na Bílé hoře se často zmiňuje zeď, kterou tak bránili Moravané. Odborník soudí, že to v pravém slova smyslu nebyla bitva, ale honička, kdy vojska, která zjednal zimní král Bedřich Falcký se poměrně rychle té přesile habsburské armády vzdala a prchla směrem ku Praze. A právě u zdi letohrádku se bránil poslední pluk, který byl sjednán moravskými pány, kteří byli na straně Zimního krále."

Legenda praví, že u zdi obory se udatně bránili stateční Moravané. Podle jiných názorů nestačili včas uprchnout a tak jejich bojeschopnost živilo vědomí, že jedinou možností jak přežít, je prosekat se císařským sevřením. Magická Hvězda tak neochránila vojsko a nakonec ani samu sebe. V 18. století se v oboře usadila vojska během tří válek. Josef II. pak z letohrádku udělal skladiště střelného prachu. Naštěstí nevybuchl, ale zůstal nevyužitý až do vzniku Československa.

"Velmi často se vzpomíná také na to, že oborou se projížděl prezident Masaryk na koni v doprovodu básníka Machara. Dokonce vznikl určitý záměr vybudovat v letohrádku památník nebo určitou součást Památníku národního osvobození na Žižkově, do letohrádku se připravovala i galerie legionářského umění."

Po roce 1948 bylo rozhodnuto, že se v památníku vybuduje muzeum Aloise Jiráska a později také malíře Mikoláše Alše. Náročnou rekonstrukcí prošel letohrádek až v devadesátých letech a svoji bránu otevřel opět v roce 2000 u příležitosti akce Praha - kulturní město Evropy. Návštěvníci tu ve zkratce uvidí 450ti letou historii letohrádku a řadu sezónních výstav. Jak uvedla ředitelka Eva Wolfová, i když letohrádek neleží v centru Prahy, jeho návštěvníci si sem cestu najdou.

"Publikum tvoří z třetiny zahraniční návštěvníci a z dvou třetin místní. Pořádáme nejen výstavy, ale i koncerty s ukázkami renesanční hudby a tance nebo cykly koncertů s dobovou tématikou. Jako novinku chceme přinést i pravidelný koncert lovecké hudby, protože letohrádek je v oboře a tím zcela původním účelem jeho vybudování byl těsný vztah k lovectví. Myslíme si, že hra na lesní rohy a ukázky z loveckých signálů k němu patří patří."