Letohrádek královny Anny
Dnes budeme pokračovat v procházce po areálu Pražského Hradu a zamíříme do letohrádku, který má dva názvy. Říká se mu Belveder, ale mnozí ho znají pod názvem Letohrádek královny Anny, pro kterou byl postaven. Hvězdy z jeho ochozu pozoroval i známý panovník Rudolf II, ale více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.
Stavba letohrádku začala za vlády Ferdinanda I. a jeho manželky Anny Jagellonské. Bylo 16. století a vládu přebírala renesance, styl, který preferoval návrat k přírodě. Ještě dříve než letohrádek byla založena zahrada, jejímž architektem byl jakýsi Giovanni Spacco.
"Ten byl pokládán za Itala, ale mnozí odborníci poukazují na to, že to nebyl nikdo jiný než Honza Špaček z Brna. Za Itala se zřejmě prohlašoval úmyslně, protože to tehdy bylo módní,"
říká průvodkyně Milada Racková. Komnaty Pražského hradu byly v té době ještě gotické a neútulné, proto král přikázal stavět nové pokoje pro královnu, ale i letohrádek. Říkalo se mu také letní dvorec, protože byl určen jenom pro letní dny, kdy se tam měla scházet společnost. Se stavbou začal Ital Paolo della Stella, ale přišly ničivé požáry a peněz na stavbu nezbývalo. Proto se musela přerušit a Stella mezitím vyráběl kamenné reliéfy. Se svými pomocníky jich vyrobil více než sto a jak bylo v době renesance zvykem, byly tu především výjevy na antická a historická témata.
Ta se však dokončení stavby nedočkala. Zemřela po porodu 15. dítěte. Nedočkal se ani Ferdinand I., který po požáru opustil Prahu. Letohrádek pak dokončil Bonifác Wohlmut, stavitel hradní míčovny. Velkou zajímavostí stavby je střecha, která tvoří jednu z dominant Prahy. Je totiž vytvořena ve formě obráceného lodního kýlu.
Chodba se sice nezachovala, ale zachoval se tzv. Prašný most, severní příchod k Pražskému hradu. Most byl dříve dvoupodlažní. Dole procházela veřejnost a po dřevěné galerii král a členové jeho družiny. Přepychově zařízený letohrádek byl několikrát vyrabován za třicetileté války a Josef II. zde zřídil laboratoř dělostřeleckého pluku. Snad nad ním bděla sama královna Anna, neboť žádný z pokusů neskončil výbuchem a letohrádek se dočkal oprav. Zajímavé je, že má dva názvy. Jedni ho znají jako Letohrádek královny Anny, pro druhé je to Belveder.
Nedaleko letohrádku v bývalém Dientzenhoferově skleníku pak bydleli prezidenti. Na prezidentský domek byl Pavlem Janákem představěn podle přání Hany Benešové. Benešovi tam však téměř nebydleli, protože úprava byla hotová až na konci 30. let a začala okupace.
"Po druhé světové válce tam snad Benešovi krátkou dobu bydleli, ale přišel rok 1948. Domeček byl upraven znovu a bydlel tam potom zejména poslední prezident socialistické éry Gustáv Husák a ten si tam nechal vybudovat speciální bazén. A co myslím, že je málo známé, nechal budovat v posledních letech své vlády výtah, který vedl k podzemnímu tunelu, kterým jsou propojeny Pražský hrad a bašta Máří Magdalény, barokní bašta nad předsednictvem vlády."
"Jsou to dvě mísy. Ta vrchní mísa je zdobená figurou dudáčka s dudami a víme ze starých kronik, že v dudách byl jakýsi mechanismus, který s pomocí vody skutečně vyluzoval zvuky. Ta horní mísa má ještě jednu takovou zajímavost. Všichni posluchači asi ví, že v Bruselu je proslavený čůrající chlapeček. A představte si, že v Praze máme hned čtyři. Jsou jako hluboký reliéf uděláni na té horní míse a ten proud vody dopadá na okraj mísy dolní a vyluzuje zvuk, který připomíná velmi vzdálené zvonění zvonů."
