Letošek vyznívá pro Česko kladně

Blíží se závěr letošního roku, nastává čas bilancování. V dnešním vydání rubriky Česko v komentáři se pokusíme zhodnotit alespoň některé události, které ovlivnily další vývoj u nás. Komentátora Petra Holuba pozval do studia Josef Kubeczka.

Začneme u hospodářství. Česko se letos může pochlubit příznivou bilancí. Hrubý domácí produkt roste, nezaměstnanost se mírně snižuje, inflace je příznivá, koruna láme rekordy, do země proudí investice a bilance zahraničního obchodu zřejmě poprvé skončí přebytkem. Mezi novými členy Evropské unie však přesto nepatříme k zemím, kde se životní úroveň zvyšuje nejrychleji. Co nám podle Vás v tomto ohledu chybí?

"Já myslím, že v tomto ohledu nám nechybí zřejmě nic. Vlastně těžíme z toho, že jsme vstoupili do Evropské unie. Proto k nám proudí investice, proto se víc vydělává. Připomínám, že i stát tím pádem vybírá více daní, může rozdělovat větší mzdy státním zaměstnancům, může zvyšovat sociální dávky. A co je asi v tomto směru nejdůležitější, Češi jsou stále více spokojeni se svou současnou ekonomickou či osobní situací, a dokonce se dívají optimisticky do budoucna, což nebylo zvykem. Vy jste nás srovnával s ostatními zeměmi, které vstoupily do Evropské unie. Je pravda, že některé z nich rostou rychleji než Česká republika, ale ten rozdíl není velký a hlavně Češi mají obecně vyšší životní úroveň, tudíž i ten řekněme pomalejší český růst má možná i větší efekt v běžném životě než ekonomický růst například na Slovensku nebo v pobaltských zemích. Když se podíváte třeba jen na spokojenost se životem, tak ty české parametry už odpovídají západní Evropě. Jako kdybychom si mohli říct: My už opravdu jsme v Evropské unii, využíváme všech výhod, které tato instituce nabízí."

Stanislav Gross

V politickém dění bylo letos v Česku živo zejména díky několika personálním rošádám. Začněme tou první a zřejmě rozhodující: dlouhodobě nejpopulárnější politik Stanislav Gross musel kvůli nejasnému financování svého bydlení opustit premiérský post a nakonec z politiky zcela vycouval. To jeho nástupce Jiří Paroubek dělá bleskovou kariéru. Jak tuto změnu z odstupem času hodnotíte?

"Ten letošní rok odpověděl na otázku, a to je to hodnocení, kdo vlastně povede sociální demokracii do voleb. A také na otázku, jestli sociální demokracie bude mít možnost soutěžit o vítězství v těchto parlamentních volbách. Mají náhradu v Jiřím Paroubkovi, a teď, koncem roku se zdá, že to je náhrada víc než dobrá. Když Jiří Paroubek říká, že vyhraje volby, tak tomu vlastně těžko oponovat. Skutečně možné to je, a pokud Občanská demokratická strana nezlepší svou politiku, nezbaví se takového nezdravého radikalismu, tak ještě může volby prohrát, což by samozřejmě bylo s ohledem na předchozí léta velké překvapení. Já myslím, že pro Čechy vůbec nejdůležitější politickou zkušeností tohoto roku je to, že hospodářský rozvoj nezávisí na vládě. Měli jsme tady nesmírně těžkou politickou krizi, největší od roku 1997, a přitom ekonomika rostla, optimismus občanů neklesal, a všichni víme, že ať už tam je politik takový nebo makový, tak přesto se můžeme mít dobře. Toto vědomí určitě ovlivní i nadcházející parlamentní volby v červnu 2006."

Ministr zdravotnictví David Rath

Nový premiér provedl několik změn ve složení svého kabinetu. Úmrtí ministra kultury Pavla Dostála si vyžádalo nástup herce Vítězslava Jandáka do této funkce. Další změny vyplynuly z nespokojenosti premiéra s fungováním některých resortů. Nejproblematičtější změna zřejmě nastala ve vedení ministerstva zdravotnictví, do jehož čela si premiér Paroubek vybral bývalého šéfa České lékařské komory Davida Ratha. Jaký je Váš názor na tuto kontroverzní osobu?

"O obou těchto lidech, jak o Jandákovi, tak o Rathovi se dá říct, že byli vybráni s ohledem na blížící se volby. Premiér tam potřeboval mít lidi, kteří dokáží vystupovat v médiích, dokáží získat sympatie, a také dokáží být dost rozhodní a řídit svůj resort pevnou rukou tak, jak to nakonec odpovídá stylu samotného premiéra. Výzkumy veřejného mínění ukazují, že v případě Jandáka se to podařilo, v případě Ratha je vidět, že jde o daleko větší riziko. On je opravdu asi nejenergičtější ze všech dosavadních ministrů zdravotnictví, ale tento resort je obtížný. Střetává se tam velmi mnoho zájmů, a tak se ještě do voleb může stát, že David Rath ten resort svou pevnou rukou nejen neuklidní, ale může vzbudit nějaké významné bouře, čímž svou složitou misi nesplní."

Kdybyste měl celkově zhodnotit rok 2005 v Česku, přikláněl byste se spíše ke kladným nebo záporným znaménkům?

"Vlastně se dá říct, že jsou tam jenom sama kladná znaménka. Ale na druhé straně je stát neustále zadlužený, žijeme vlastně na dluh příštích generací, a to je asi ta největší chyba. Vzniká z takového falešného pocitu sebeuspokojení. My na jednu stranu už svým politikům nevěříme, ovšem pokud oni nám chtějí předestřít náš současný život v růžových barvách, tak jim přespříliš věříme. To je asi ta zásadní chyba uplynulého roku," soudí komentátor Petr Holub.