Ležáky následovaly osud Lidic

Ležáky - malá osada na Chrudimsku, kterou dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic nacisté 24. června 1942 vypálili v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Gestapo totiž odhalilo, že z lomu Hluboká poblíž osady udržovali parašutisté vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. 34 dospělých obyvatel Ležáků nacisté odvlekli do Pardubic a ještě téhož dne bez soudu popravili. Dalších sedm osob z Ležáků nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942. Jedenáct ležáckých dětí našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chełmnu.

Pietní akt v Ležácích, foto: ČTK

Je to 70 let, co gestapo a policie obklíčily osadu, zadržely ležácké obyvatele a všech osm domů a mlýn lehly popelem. Jak už bylo řečeno, tamní lidé ukrývali vysílačku paraskupiny Silver A. Jaroslav Kněz, syn četníka Karla Kněze, který vysílačku pomáhal chránit, má i po desítkách let na tehdejší události živé vzpomínky:

"Někdo tloukl na okno, to bylo tehdy k ránu, a slyšel jsem - ,Karle, vstávej, gestapo zatýká na Ležákách! Karle, vstávej, gestapo zatýká!"

Vypálené Ležáky

Pamětník Jiří Růžička takto vzpomíná na osudný den:

"Ještě než to vypálili, ten den ráno, tak byl krásný slunečný den. Vozilo se seno, krásný den. A tady je cesta od Ležáků, tady jezdili s fůrami. A gestapáci sem přijeli, byly to buďto dvě nebo tři auta. Tam bydlel Hřebík nahoře, tak oni tam šli pro něho. On byl starosta i Ležáků, protože ony patřily pod nás."

Marie Jeřábková, foto: ČTK

Jako první začal hořet mlýn, do pozdního odpoledne hořelo všech osm domů osady. Dnes je na místě osady pouze památník, u kterého si lidé připomínají osudy zavražděných obyvatel. Vypálení Ležáků přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, které nacisté poslali na převýchovu. Paní Jarmila se dnes jmenuje Doležalová a žije ve Včelákově, jen pár kilometrů od Ležáků:

"Vždycky jsem říkala, že bych v Německu bydlet nechtěla, že jsem ráda, že jsem se vrátila do Včelákova a že vím, odkud rodiče pocházeli. Ten kraj tady, ty vesnice, mi spíš přirostly k srdci."

Sestra Jarmily Doležalové, Marie Jeřábková, mimo jiné řekla: "Přijela jsem zpět v roce 1946. Uměla jsem jen německy. Dvě rodiny jsem měla a o obě jsem přišla. Jak o vlastní rodiče, tak o rodiče v Německu."

Jak připomněl historik Vojtěch Kyncl, Ležáky často zůstávají ve stínu Lidic. Přispěl k tomu i minulý režim:

Vojtěch Kyncl, foto: Pavel Kozler, Český rozhlas

"Nejvýraznější fakt během čtyřiceti let totalitního režimu bylo, že v Ležákách byl západní odboj, a to velmi výrazný západní odboj. A právě události v Lidicích a v Ležákách přispěly československé exilové vládě ve Velké Británii k několika důležitým státnickým krokům, které následně vedly nejenom k osamostatnění Československa, ale především k oduznání Mnichovské dohody."

Na letošním pietním shromáždění v Ležácích prezident Václav Klaus prohlásil, že poválečný odsun Němců byl logickým vyústěním nacistického teroru. Zároveň ocenil krok německého prezidenta Joachima Gaucka, který nad vypálením Ležáků i Lidic vyjádřil lítost. Lidé by na tragickou kapitolu českých dějin neměli nikdy zapomenout, zdůraznil prezident Václav Klaus:

Václav Klaus na pietním setkání u příležitosti výročí vypálení Ležáků, foto: ČTK

"Nacistický teror, zločiny a fanatický odpor, který Němci do poslední chvíle války kladli, násilně ukončily tisícileté soužití Čechů a Němců v českých zemích a zbořily složitě budovanou důvěru a spontánní ochotu k jeho pokračování. Vzdálili nás navzájem. Odsun německého obyvatelstva z našich zemí byl logickým vyústěním této tragické kapitoly našich dějin."

Pietního aktu se zúčastnilo několik tisíc lidí, výrazně více než při vzpomínkových akcích v minulých letech. Krátce před ním do Ležáků dorazila štafeta cyklistů a běžců ze 730 kilometrů vzdáleného Ravensbrücku v Německu, která odstartovala v pátek ráno. Trasa v první části štafety připomněla cestu lidických žen, které na konci války musely podstoupit pochod smrti do městečka Wesenberg a později pěšky dorazily zpátky do Čech. Poslední úsek štafety běžela světová rekordmanka Jarmila Kratochvílová.