Libochovice - zámek s pávy
Libochovice leží na okraji Českého středohoří. Městem protéká řeka Ohře a stojí tu raně barokní zámek. Najdete v něm slavnostně prostřenou jídelnu, kopie obrazů z rudolfinských sbírek, sallu terenu ze samých mušliček a v parku pávy.
"Park byl založen koncem 17. století spolu s dostavbou barokního zámku ve stylu Versaille. Proto ty stříhané ornamenty, ploty a květinová výsadba. Zvláštností je, že park byl založen českým zahradníkem s poetickým jménem Jan Tulipán,"
řekl pro Český rozhlas kastelán Ladislav Pešek. A svému jménu zůstal zahradník Jan Tulipán věrný - podle dochovaných plánů a zápisků se v zahradě nacházelo 328 druhů tulipánů.
V Libochovicích můžete narazit na pávy, kteří jsou součástí zdejšího zámku od doby cestovatelských vášní zámeckých pánů. Místní nepsané dopravní předpisy dávají pávům absolutní přednost. Do zámeckého parku vcházelo panstvo přes sallu terenu - ta má připomínat podmořskou jeskyni a proto je zdobená mušlemi z řeky Ohře.
Pokud návštěvníkům parku vyhládlo, mohou se zastavit v zámecké velké barokní jídelně.
"Je tu prostřeno ke slavnostní tabuli cínovým nádobím. Porcelán nebyl užitným předmětem. Slavnostní tabuli poznáte podle toho, že stůl je pokryt kobercem. Jinak se stolovalo na čistě vydrhnutém stole. Ten koberec měl poměrně důležitou roli při slavnostním stolování, protože příbory se tehdy nepoužívaly. Sousta se odřezávala nožem, ale vkládala se do úst rukama. Potom si stolovníci omyli ruce v připravených mísách s vodou a do toho koberce si ruce otřeli."V barokní jídelně určitě stoloval i Gundakar z Dietrichštejna, který nechal zámek vystavět.
"Pozval italského stavitele Antonia Portu, který v té době dokončoval zámek v Roudnici. Ty dva zámky mají shodný stavitelský rukopis, a vybudoval zde dvoupatrový raně barokní zámek s uzavřeným nádvořím, s arkádami. Od té doby zámek nijak výrazněji stavebně upravován nebyl. To je právě jeho historicko-kulturní cennost v tom, že je to rané baroko, jedna z prvních barokních staveb v severozápadních Čechách."Zámek je vybavený původním starožitným nábytkem a doplněn ze svozů z jiných zámků. A návštěvník tak má možnost seznámit se s interiéry v průběhu tří staletí. Největší místností na zámku je Saturnův sál.
"Výškově prostupuje dvě patra a svůj název nese podle štukového sousoší římského boha Saturna. Jinak Saturnův sál je jedna z mála prostor, který byl klasicistně upravován koncem 19. století, takže je to symbióza, ale základ pochází z ranného baroka. I ten nádherný krb. Autorství krbové římsy a nosičů krbu je připisováno Brokofovi."
Stěny tu jsou obloženy tapisériemi, které nabízely nejen uměleckou hodnotu, ale i zateplení pokojů. Zajímavostí zámku Libochovice jsou i obrazy v malé a velké galerii, díla Christiana Schrödra. Nejsou to ovšem originály, ale kopie obrazů, které byly v rudolfinských sbírkách. Schröder byl totiž jejich správcem. A tak ze stěn dívají kopie slavných mistrů - Tintoretta, Veronese, Rubense a dalších. V galerii je i tzv. Chebská šperkovnice, ukázka českého uměleckého řemesla té doby. Když projdeme další místnosti zámku - pracovnu, orientální salon a ložnici, dostaneme se do nejstarších prostor. Zdivo zámecké kaple pamatuje původní gotickou tvrz a je tu i vzácné umělecké dílo, uvedl Ladislav Pešek.
"Je to polychromovaná dřevořezba zdobená především zlatem a barevnou polychromií. Klanění tří králů, které pochází z 15. a 16. století. Patří to zde k nejstarším exponátům a je skutečně velice vzácné."
Poslední mužský potomek Dietrichstejnů umírá roku 1858 a jeho majetek zdědily čtyři dcery. Libochovice dostala nejstarší Terezie. Panství pak dostal její jediný syn Josef Herberstein, který byl vášnivým cestovatelem. Již v roce 1880 navštívil Egypt, Sýrii a Persii, pobýval také v Indii a procestoval Súdán. Uměl i podnikat - na libochovicku vznikla tradice šlechtění osiv obilovin i květin a panství tak bohatlo. Po I. světové válce však došlo na pozemkové reformy a značná část velkostatků byla rozparcelována. Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován a přešel do vlastnictví státu.